První sezona u kormidla jabloneckých fotbalistů nebyla pro našeho trenéra Radoslava Látala vůbec jednoduchá. Co všechno přinesla a jak jí hodnotil zpětně náš lodivod se dozvíte v posezonním rozhovoru.
Před závěrečným zápasem se Zlínem někteří lidé přišli se spekulacemi. Byl jste rád, jak tým k zápasu přistoupil a utkání zvládl nakonec vítězně?
Vůbec nerozumím tomu, že se v novinách dočteme, že se na zápas připravujeme až od čtvrtka. Na každý zápas se připravujeme na sto procent. Mužstvu jsem po posledním zápase poděkoval, jak to odehrálo. Bylo to i tím, že se nám postupně uzdravovali hráči, kteří předtím marodili.
Obávanou nadstavbu jsme nakonec zvládli bez jediné porážky.
Přitom tlaky na nás byly obrovské. Byl jsem rád, že mužstvo skupinu zvládlo bez prohry a se ctí. Předtím nám chyběla spousta hráčů, po uzdravení už hra nabrala nějaké parametry a díky tomu jsme už ve skupině o záchranu ani jednou neprohráli.
Když se na celou sezonu podíváme jako celek, jaká byla?
Jak říkal můj asistent Tomáš Čížek, jak na horské dráze. Po mém příchodu do Jablonce jsme měli velmi dobrou přípravu, bylo tam i jakési natěšení. Prvním problémem byl velmi těžký los, daly nám zabrat těžké domácí zápasy se Spartou, Slavií a Libercem. Pak se nám začalo trochu dařit a nasbírali jsme nějaké body. Na začátku jara se nám sestava ustálila, bylo to dobré a mělo to velmi dobré parametry. Bohužel pak přišla další zranění a úplně jsme z toho vypadli.
Co nejvíce vám scházelo k lepšímu umístění?
Po celou dobu soutěže nám chyběla ofenzivní část. Defenzivní část se nám zlepšila, ale měli jsme zřejmé problémy v přechodové fázi a se zakončením. V půlce sezony jsme tam přesunuli Kubu Martince a trošku se nám to zlepšilo, začali jsme konečně střílet góly. Taky jsme ztratili spoustu zápasů v koncovkách. V Liberci jsme vedli chvíli před koncem o dvě branky. Ty body nám pak chyběly k postupu do prostřední skupiny. Další problém byl třeba v dohrávání zápasů proti deseti. To všechno byly klíčové věci, kvůli kterým jsme poztráceli hodně bodů.
Brankář Jan Hanuš odchytal celou základní část, ale pak udělal chybu v zápase s Mladou Boleslaví a navíc se vykartoval. V nadstavbě dostal příležitost Vilém Fendrich a pod ním jsme ani jednou neprohráli.
O tom, že bychom dali šanci Vildovi Fendrichovi, už jsme přemýšleli i v průběhu sezony. Po sérii, kdy se nám nedařilo, jsme o tom uvažovali. Rozhodnutí ale bylo hlavně na trenérovi brankářů Oldovi Pařízkovi, to je v jeho kompetenci. Osobně jsem mu do toho nechtěl moc zasahovat. Chtěli jsme to zkusit, nakonec to vyšlo tak, jak to vyšlo v závěru.
Tradiční otázkou před startem nové sezony je, zda bude pokračovat matador Tomáš Hübschman. Už znáte jeho rozhodnutí?
Tohle všechno se teprve bude řešit. Nejdříve si potřebujeme celou sezonu pořádně vyhodnotit. Výstup z ní ještě nemáme.
Z letních posil na sebe nejvíce upozornili stopeři Hurtado a Tekijaški. Jak jste s nimi byl spokojen?
Bojím se, že nám je někdo vezme. Musím za jejich příchod poděkovat Mírovi Peltovi. Přivedli jsme je na moje přání. Tekijaškiho jsem znal, u něj jsem byl stoprocentně přesvědčený, že nám pomůže. U Hurtada jsem měl dobré zprávy. U něj zase doteď nemůžu pochopit, že dostal za ten zákrok osmizápasový trest. Oba stopeři byli opěrnými kameny celé sezony.
Potenciál určitě ukázali i mladí Krulich s Náprstkem, i když i oni měli určité zdravotní problémy během roku.
U mladých jsou časté výkyvy výkonů. Matouš Krulich měl výborný půlrok a dobře nastavenou hlavu, ale pak přišly zranění. Matěj Náprstek měl zase výborné obě přípravy, pak naskočil, ale zase přišly nemoci. Než to stačil dohnal, trvalo to. S oběma se dá pracovat, vypadají dobře a počítáme s tím, že nám pomůžou.
Můžete už prozradit jaké budou letní pohyby v kádru?
Odchází Dominik Pleštil. Měl jsem ho rád, je to rychlostní typ. Končila mu u nás smlouva, kterou bohužel neprodloužil. Do Jablonce přijde útočník David Puškáč. Další změny ale momentálně říct nemůžu, protože jsou ve stádiu řešení. Ještě na to je trochu čas.
Smlouva končí i záložníkovi Kratochvílovi, bude v Jablonci pokračovat?
U Miloše jednáme. Moc si přeji, aby zůstal. Je to důležitý hráč. Má emoce, umí promluvit v kabině. Mám takové hráče rád. Teď bude záležet, jak se domluví s majitelem.
Na začátku sezony byl v Jablonci rekonstruován trávník, ale s hřištěm byly po zimních měsících opět problémy.
Všechno se to odvíjelo od počasí, které v Jablonci je. Hřiště jsme nezničili na jaře, jak si mnozí myslí, ale už v posledních zápasech podzimu. V tu dobu jsme hráli dva zápasy po sobě doma a terén byl velice špatný. Trávník dostal zabrat. Klimatické podmínky tady nejsou ideální. Doufáme, že příští rok to už bude lepší. Já jsem z Olomouce a tady vše roste dříve a rychleji. Když v Olomouci roste tráva, tady ještě měsíc ne.
Některé zápasy byly vzhledem k jejich vývoji emočně složité. Jak moc to snášíte?
Je to náročné. U mě obzvlášť, protože to nedokážu jen tak vypustit a vzít. Ještě dva dny se mnou pak není pořádně řeč. Nesu to těžce. Pořád to prožívám a vyhrabávám se z toho. Musím vám ale říct, že stavy po vyhraném a prohraném zápase jsou jako sto a jedna. Ještě když v Liberci dostanete na 3:3, nebo s Mladou Boleslaví inkasujete v závěru, když jsme mohli být skoro definitivně zachráněni. Ale pak je tu třeba moment jako závěrečný obrat s Karvinou. V tom je ten fotbal tak krásný, že nikdy pořádně nevíte do poslední minuty, co se stane. Manželka mě zná a už ví, že mě musí nechat bejt. Pro trenéra to jsou všechno obrovské stresy. Taky bych chtěl mít konsolidovanou sestavu s minimálními změnami. Bohužel, letos to tak nebylo. Furt jsme to točili a diskutovali nad tím. Nějakými tahy jsme si pomohli, jako třeba Martincem. Polidara jsme taky posunuli poté výš, výrazně ožil a střílel branky. Pořád jsme do toho museli zasahovat.
O tom, že hru hodně prožíváte svědčí i osm žlutých karet z rukou rozhodčích.
Musím se zklidnit. Někdy to bylo přehnané i z mojí strany. Někdy tu kartu dostanete brzo, aby měl rozhodčí od vás klid. Jsem emoční a mám takové typy i rád. Vím, že to je špatně a měl bych na tom zapracovat, protože to nepůsobí ani na mužstvo ideálně.
Potřebuje po takové sezoně pořádný odpočinek?
Odpočinek potřebuji veliký. Loni jsem skončil v Polsku a bez dovolené jsem nastoupil hned od Jablonce. Jsem trochu vyždímanej. Na dovolenou se už moc těším, potřebuji si odpočinout a vydechnout. S rodinou a vnoučaty vyrazíme do Španělska. Člověk ale stejně neumí úplně vypnout, v hlavě už se mu honí změny v kádru.
Česko ožilo hokejovým Mistrovstvím světa, které nakonec i vyhrálo. Našel jste si čas sledovat vítězné hokejové finále?
Užil jsem si to krásně. Dovedu si představit ten tlak na hráče a trenéry. Ta úleva po výkonu a předvedené hře, to musí být něco nádherného. Myslím, že trenér nároďáku měl velmi dobře poskládané mužstvo. Musím před nimi smeknout klobouk. Celou naši zemi zvedli a všichni jsme jim drželi palce.
Další velkou akcí v pořadí bude Mistrovství Evropy ve fotbale v Německu. Jste natěšený na tento šampionát?
Těším se na to hodně. Mám i nějaké lístky, jen nevím, jestli je využiju, protože už budeme mít přípravu. Jak budu moct, tak na nějaké zápasy snad pojedu. Určitá mužstva tam budu sledovat, protože se mi líbí jejich hra. Nebudu koukat na všechny zápasy, ale na vybrané jo. Fandit a bedlivě sledovat budu ale hlavně náš tým. Věřím, že tak jak hokejová reprezentace stmelila národ, tak se to podaří i té fotbalové. V těchto situacích je vidět, jak se náš národ umí stmelit a táhnout za jeden provaz. Byl bych špatný fanoušek, kdybych nevěřil, že postoupíme ze skupiny.
Jan Bendl
