Byl nejnebezpečnějším mužem v jabloneckém dresu pro favorizovanou Plzeň. Jakub Martinec byl kromě velké šance z prvního poločasu také u zrušené branky v závěru, kdy VAR odhalil jeho hraní rukou a duel tak nakonec skončil bezbrankovou remízou.
Na Střelnici byl k vidění zajímavý fotbal s šancemi, bohužel bez gólů.
Je to asi škoda. V prvním poločase jsme měli asi štěstí, když nám VAR pomohl a odhalil ofsajd. Kdyby Viktorka vedla, asi by to bylo o dost těžší. Pak tam hosté měli ještě jednu dobrou brejkovou situaci, kterou Hany (brankář Hanuš) chytnul. Že by si ale Plzeň vytvořila nějak víc šancí nebo nás nějak přehrávala herně, to si nemyslím. Druhá půle byla z naší strany o dost lepší. Soupeře jsme do žádných gólových šancí nedostávali. Mrzí mě hlavně ten můj neuznanej gól, kterej mohl být takovou tečkou na našem výkonu. Ale bohužel, musíme se spokojit s bodem. Plzeň je obrovsky silný tým a my ten bod bereme s respektem. Teď se musíme připravit na příští týden, zápas na Dukle bude pro nás ještě o dost důležitější.
Pojďme k nejdůležitějšímu okamžiku a to je tvůj gól šest minut před koncem, který byl zrušen pro hraní rukou. Jak jsi tu situaci viděl ty?
VAR to posoudil, jako že to byla ruka. Ale já bych v ten moment vůbec neřekl, že by ten gól nemohl platit. Říkal jsem si, že maximálně tak můžou řešit nějaký faul přede mnou. Rozhodně jsem si neuvědomoval, že bych zahrál rukou. Prej mi to spadlo na ruku. Je to takové těžké pravidlo, ty ruce ve vápnech. Jednou se to posuzuje tak, pak zase jinak. Je to pro nás pro celý tým smůla, ale hlavy nevěšíme. Byl to dobrý zápas, ten moment mě mrzí, ale to je fotbal.
Je těžké se po odvolání takové branky v závěru dostat zpět do zápasu?
To je na tom právě to nejhorší. Zbývá šest minut do konce, už si věříte, že je rozhodnuto a dohrajete to do vítězného konce. V jednu chvíli se radujete s fanoušky, jste rádi, že jste to zvládli. Najednou přijde rána, gól odvolaný a vy s tím nenaděláte nic, vůbec nic.
Vnímáš obecně velký zmatek v pravidlech o rukách ve vápně?
Jsou to pravidla a my hráči s tím nic neuděláme. Mě spíš mrzí, že se každá ruka píská jinak. Za mě by prostě takovéhle situace měly být uznávané, aby padalo víc gólů.
Byl jsi jedním z nejnebezpečnějších hráčů Jablonce. Kromě neuznaného gólu si měl další dobrou vyloženou šanci po dlouhém průniku a zakončení, které však fantasticky vytáhl brankář soupeře.
Vybojoval jsem tam na půlce balon a najednou se mi to celé otevřelo. Kluci mi to krásně roztáhli. Já furt čekal, abych jim to v ten správný moment mohl dát do šance. Ale obránci přede mnou furt couvali, až jsem byl před vápnem. Překvapilo mě, kolik jsem měl prostoru. Tak jsem si řekl, kdy jindy nevystřelit než teď a zkusit to nártem na zadní tyč. Zkusil jsem to a střela mi krásně sedla. Viděl jsem, že to tam krásně letí, že by to tam zapadlo. Ale on to konečky prstů vyškrábl, bohužel.
Co jste zlepšili v druhé půli, že se Plzeň už prakticky nedostávala do šancí?
Přišlo mi, že v první půli jako by se někteří naši hráči báli hrát. V druhé půli jsme to zjednodušili a byli jsme víc na balonu, možná jsme vypadali i lépe fyzicky připraveni. Oni postupně prostřídávali. Byli jsme na balonu víc klidnější, což byl asi hlavní ukazatel druhého poločasu.
V dresu soupeře hrál exjablonecký Šulc, který na Střelnici před dvěma lety úspěšně působil. Proběhlo s ním nějaké hecování?
Ne, vůbec. Šulcíka (Šulce) mám rád, docela jsme si s ním sedli. Dodnes jsme v nějakém kontaktu. Že bychom se ale před zápasem nějak popichovali, to ne. Snažili jsme si na něj dávat pozor a docela se nám to povedlo.
Jak jste spokojeni se vstupem do sezony a čtyřmi získanými body ze tří zápasů?
Hráli jsme s těžkými soupeři, všichni tři jsou v pohárové Evropě. Musíme být pokorní. Čtyři body samozřejmě bereme. Mrzí mě prohra v Ostravě, kde jsme měli na bod. Kdybychom měli bodů pět, bylo by to lepší. Ale čtyři body jsou za mě dobrý základní kámen, aby ta sezona mohla být úspěšná.
Jan Bendl
