Stoper Vít Beneš hodnotí nedělní jednobrankové vítězství v Ďolíčku.
Jaké bylo dnešní vítězství?
Udřený, ale zasloužený... . Důležité je, že jsme to vzadu ukopali na nulu a věřili, že aspoň jeden gól z těch šancí musíme dát. To se nakonec podařilo a jsme spokojeni.
Už v první půli jste měli dost šancí dát aspoň dva góly.
Škoda, že nám to tam nepadalo dřív, mohl být klid. Nakonec jsme ale rádi za jeden gól a nulu vzadu. Věřili jsme, že ten gól tady dáme a jsme za něj rádi.
Vypískované hřiště, málo trávy.
Je to tak. Terén byl těžkej a bylo tam hodně písku, ale na druhou stranu obě mužstva měla stejné podmínky. Bavil jsem se s klukama z Bohemky a ti mi řekli, že tam během týdne nanesli písek a ani oni nechápali, proč tomu tak bylo. Ale faktem zůstává, že nám to ztěžovalo kombinaci. Někde jsme se dost bořili a i míč se zadrhával.
Bohemka ukázala hodně důrazu, bojovnosti a nasazení.
To je pro Bohemku typické. Navíc se od příchodu Jožky Webera snaží o kombinační fotbal, než tomu bylo dosud.
Za celý zápas se prakticky dostali do jediné šance, jinak nic neměli. Souhlasíte?
Přesně tak. Měli hlavu, ale tu jim vychytal náš golman a pak tam byly nějaké závary. Ale jak už jsem řekl, vzadu jsme hráli dobře a do ničeho jsme je nepustili.
V závěru první půle se domácí dožadovali penalty za váš údajný faul. Můžete tu situaci popsat?
Na tom terénu jsem trošku podklouzl (což ukázaly i záběry televizních kamer) a tím pádem jsem se dostal do kontaktu s jeho nohou. Ale soupeř víc naběhl do mě a myslím si, že by penalta byla hodně přísná.
Zápas se dohrával ve zjitřené atmosféře. Proč si myslíte, že tomu tak bylo?
Pokud si pamatuju, tak na Bohemce to je vždycky pro soupeře těžké. Jsou tady blízko ochozy a tím pádem skvělá divácká kulisa a ta žene domácí dopředu. Navíc si dneska na nás připravili i hřiště a to byl další náš těžký soupeř.
Jak vidíte poslední zápas se Spartou?
Sparta ještě neprohrála, takže nás čeká těžkej soupeř. Ale je to poslední zápas doma a i když se hraje ve špatný čas, doufám, že si fanoušci cestu na Střelnici najdou. Nic nevzdáváme, budeme je potřebovat. Spařťanská série přece musí jednou skončit a pokud to bude u nás, budeme moc rádi.