Za pasivní hru v druhé půli jsme nakonec byli potrestáni vyrovnávací brankou pět minut před koncem. Finálový duel hodnotí ti nejzkušenější, kapitán Tomáš Hübschman a brankář Michal Špit.

Kapitán Tomáš Hübschman: Mužstvo, které hraje celý rok na třetím místě, by si tohle mělo pohlídat

Je asi zbytečné se ptát těsně po zápase na tvoje pocity.

Tak samozřejmě velké zklamání. A také to, že jsme nedokázali v závěru udržet výsledek 1:0 pro nás a zápas v normální hrací době vyhrát a nedopustit to do těch penalt.

První půle z vaší strany nebyla špatná. Měli jste tam ještě další dvě, tři dobré šance ke skórování a zápas byl dobře rozehraný. Ve druhé půli jste však nedokázali ve středu hřiště udržet balon, nebyla tam ta vaše kombinační hra a soupeř vás v závěru zatlačil před vlastní vápno.

Máte pravdu v tom, že jsme měli přidat ještě jeden gól a byl by asi klid. Ve druhé půli jsme se trošku stáhli a snažili jsme se hrát na brejky, ale nějak nám to nevycházelo. Neudrželi jsme balon na jejich půlce delší dobu a tím jsme si neodpočinuli. Ztráceli jsme balony a to nás stálo hodně sil. Liberec v závěru poslal do hry stopera Pimparu na hrot a všechno na něho nakopával. Získával odražené balony a tím se dostával do šancí.

Zdálo se, že liberečtí hráči byli i rychlejší a hlavně vy jste neměli odražené balony.

To je jedno s druhým. Kdybychom se dostali k odraženým balonům, tak by to určitě bylo lepší. Takhle nás ty ztráty stály hodně sil a oni to hráli hodně jednoduše. Dlouhým balonem se dostávali dopředu a tím získávali území a pásmo. Ale souhlasím s vámi, že jsme druhou půlku hráli hůř než tu první.

Dostat gól pět minut před koncem, to by se asi zkušenějšímu mužstvu, než je Liberec, stát nemělo.

S tím s vámi souhlasím. Ale je to fotbal a v tom je to krásné, že se může stát cokoliv. Být pět minut od zisku poháru a nakonec ho nezískat, je hodně kruté. Souhlasím s tím, že tým, který hraje celej rok na třetím místě, by si tohle měl pohlídat. Ale ukazuje to na to, že ještě nejsme tam, kde chceme být. Furt tam nějaké chyby jsou a furt je na čem pracovat. Protože pokud bychom takovéhle chyby opakovali i v Evropské lize, tak tam je bude soupeř tvrdě trestat.

Doplatili jsme na to, že jsme byli ve druhé půli hodně pasivní, řekl po zápase brankář Michal Špit

Tentokrát pro vás penalty šťastné nebyly. Čím to, že to skončilo tak, jak to skončilo? Bylo to tím, že byl Liberec v závěru v takové euforii?

To bych zas takhle netvrdil. Myslím si, že jsme zápas měli zvládnout v základní hrací době. Vedeme celý zápas a měli jsme přidat ještě druhý gól a mohli jsme všechno rozhodnout. V závěru se ale soupeř vrhnul dopředu a výsledkem toho byl vyrovnávací gól.

Nebylo to ve druhé půli a hlavně v závěru z vaší strany až moc pasivní?

Pravděpodobně ano. Na druhé straně však Liberec vrhnul všechny síly dopředu, útočil v pěti, šesti lidech. Já jsem spíš čekal, že v takové situaci máme rychlé hráče v záloze a že tam při nějakém brejku utečeme. To, že jsme nevyhráli, byl asi problém psychický a my jsme ten zápas nezvládli.

Liberec hrál s velkým nasazením asi s cílem vrátit vám dvě ligové porážky.

To bych ani netvrdil. Na druhou stranu musím říct, že Liberec hrál dobře. Myslím si, že to byl asi jejich nejlepší zápas, co jsme s ním hráli. Nechci říct, že zaslouženě vyrovnal, to ne, ale nebyl pasivní a nečekal někde vzadu a vyplatilo se mu to. A my jsme jim to usnadnili tím, že jsme dneska nebyli dopředu tak nebezpeční, jako býváme jindy.

Zdálo se, že rychlost a agresivita soupeře na některé hráče Jablonce platila.

Máte pravdu. Dneska jsme se s tím vyrovnávali těžko. Přesto jsme je do nějakých vyložených šancí nepouštěli, ale my jsme ve druhé půli také šance neměli. Bylo to bojovné utkání se šťastným koncem pro Liberec.

Téměř všichni jste byli obarveni na zeleno, po zápase to asi zmizí.

Tak to určitě. Ani nevím, kdo s tím přišel. Umejt to jde, takže to někteří zkusili.

O tobě se ví, že jsi specialistou na penalty. Radil jsi spoluhráčům, jak to mají kopnout, protože ze čtyř proměnili pouze jednu?

Za prvé je nutno podotknout, že penalty jsou vždycky o štěstí. Jenom jsme říkali klukům, ať se vyhýbají optimální výšce, což je metr nad zemí, kde má gólman šanci chytit. Bohužel jsme to tak neudělali, protože dvě penalty, které Hroššo chytil, byly v této výšce. Takže gólman dělá, co může, ale když mu hráč nedá šanci, tak to je nechytatelné.

Chycenou penaltou jsi vrátil mužstvo do hry. Věřil jsi, že by to mohlo dopadnout dobře?

Samozřejmě jsem věřil, že to zvládneme. Tvrdit ale dopředu nic nemůžete a nám se to nepodařilo, což je smutné.