Article image

Jak ve snu, zářil Matěj Hanousek po přestupu

S nadšením podepsal na včerejší tiskové konferenci novou smlouvu s prvoligovým Jabloncem 22-letý krajní obránce Matěj Hanousek. S podobným elánem pak nová posila odpovídala i na otázky novinářů.

Jak dlouho se rodil váš přestup do Jablonce?

Dozvěděl jsem se o zájmu Jablonce ve čtvrtek minulý týden od své agentury. První moje reakce byla, že se snad teprve probudím. Jsem strašně rád, že klub jakým je Jablonec a který má každoročně ty nejvyšší ambice, měl o mě zájem. Dukla mě vychovala a nedělala žádné problémy, jednání mezi kluby probíhalo naprosto korektně. Pro mě osobně je to splněný sen a obrovský posun v kariéře. Nemůžu říct nic jiného, než poděkovat oběma klubům a agentuře Sport Invest, která mě zastupuje.

Novou ligovou sezonu jste ale nestihl kvůli zdravotním problémům, můžete přiblížit, s čím jste laboroval?

Po domácím mistrovství Evropy jsem se normálně v klubu zapojil. Hrál jsem přípravu i generálku, tři dny před prvním zápasem jsem na jednom z tréninků přihrával, jako vždy, ale ucítil jsem bolest v patě. Myslel jsem si, že to je nějaká prkotina, že to bude další den dobrý. Nakonec jsem to přeci jen řekl doktorům. Měl jsem týden klid a pak jsem to šel zkusit znovu a opět to bylo špatné. Zjistilo se, že jsem měl hluboko v patě pohmožděný vaz. Při běhu jsem nic necítil, bolelo to jen, když jsem se zapřel o nohu a kopal. Celé to zranění se vyšplhalo až na šest týdnů. Teď jsem už čtrnáct dní v plném tréninku, nic necítím a zdá se to dobré.

Troufnul byste si teď už na celý zápas?

Devadesát minut jsem zatím nezkusil, takže to nevím. Myslím si, že úplně všechno jsem z fyzičky neztratil. Kondičně jsem na tom byl před zraněním velmi dobře, takže jestli jsem na tom teď „dobře“ a budu se vracet tam, kde jsem původně byl… Po šesti týdnech musí být znát nějaký rozdíl. Je to strašně moc vynechaných tréninků a ta kondice se musí projevit. Je na mně, jak rychle to zvládnu dohnat zpátky.

S jakými cíli do Jablonce přicházíte?

Jako každý fotbalista hraju fotbal proto, abych něco dokázal. V Jablonci je normální, že chce hrát nahoře a atakovat Spartu s Plzní. Jablonec má ty nejvyšší ambice, to mě baví.

Přicházíte na pozici levého obránce, kde doposud úspěšně působil jedenáctigólový Filip Novák.

Asi bych si ukousl velké sousto, kdybych teď řekl, že dám tuhle sezonu dvanáct gólů. Filip měl mimořádnou sezonu. Klobouk dolů před ním, to angažmá si bezesporu zaslouží! Na mně tak nějak bude, abych se pokusil po něm zacelit tu díru.

Věříte si na základní sestavu?

Otevřená cesta není nikde, kor v týmu, jakým je Jablonec, to je úplně nemyslitelné. Těch lidí na ten post tady je víc. Bude čistě na nás, kdo to uchopí za pačesy a dostane se do základu.

Na tiskové konferenci jste prozradil, že o svém přestupu jste se dozvěděl až téměř před jeho samotným dokončením.

Ptal jsem se a jednání se rozjelo po odchodu Filipa Nováka. Já jsem byl ale rád, že mě agentura nechala v klidu až do doby, než to začalo vypadat, že to klapne. Nebudu vám nic nalhávat, od čtvrtka jsem to měl v hlavě. Člověk furt přemýšlí, jak to dopadne. Byl jsem rád, že se to uchovalo v tajnosti do poslední chvíle.

V našem týmu narazíte na několik vám dobře známých z mládežnických reprezentačních výběrů.

Přesně tak, jsou tu Trávník, Masopust či Kysela, celkově to je příjemné. Není problém se jich zeptat, jak to tady chodí a oni mi řeknou co a jak. Jsem jim vděčný za pomoc. Je dobré tu někoho takového mít.

Ale vy se znáte z působení v pražské Dukle i s dalšími hráči, Karavaevem či Romerou …

Jdu tak nějak ve šlépějích svých kamarádů. Jsem tu vlastně čtvrtý krajní obránce z Dukly. Po Vrzalovi, José Romerovi a Karavaevovi, jsem tu teď já. Nevím, jestli se Jablonci nějak líbí, jak hrají krajní obránci Dukly, ale trochu to tak vypadá (úsměv). Rukopis trenéra Kozla je asi znát.

Vás osobně si fotbalová veřejnost častokrát plete se jmenovcem Markem Hanouskem, který také působil na Julisce.

Byla to taková nejčastější otázka, jaký máme spolu příbuzenský vztah s Markem Hanouskem. To příjmení totiž není příliš běžné, navíc je pikantní, že jsme spolu hráli oba za Duklu. Mára je výborný fotbalista, teď ale bude jeden Hanousek v Jablonci a jeden v Dukle, ikdyž budeme mít zase stejné číslo.

Počkejte, to jste si vybral schválně také číslo 5?

Hned mě to napadlo, když byla ta pětka volná, že jí má Mára. Vzal jsem si jí spíš z recese, aby to ti komentátoři neměli tak jednoduché (smích).


Author Jan Bendl
Sdílet článek