Dalším mladíkem, který na konci přestupového období posílil fotbalový Jablonec, je odchovanec Příbrami Petr Rys. Teprve 19-letý pravý bek hodnotí svůj přestup do podhůří Jizerských hor.
Jak vznikal váš přestup na sever Čech a co od něj očekáváte?
Zájmu Jablonce si vážím, věděl jsem o něm celé léto a se svým manažerem jsme to řešili. Vygradovalo to úterním podpisem teď na konci přestupního období. Beru to jako změnu k lepšímu a posun ve své kariéře dál. Nároky v novém klubu budou bezesporu vyšší. Doufám, že se s tím poperu.
Jak byste se charakterizoval jako hráč?
Mojí předností je asi výbušnost. Řadil bych se spíš k těm neúnavným hráčům. Samozřejmě jsou tam velké zápory. Musím zapracovat na technice a s balonem. Tyhle neduhy zdokonalit a hlavně stavět na svých přednostech.
Pravý bek je tedy vaše ideální pozice?
S trenérem Tobiášem a předtím v mládežnických reprezentacích pod koučem Soukupem jsme našli právě toho pravého beka, kde se můj potenciál dá asi nejvíce zužitkovat. Je tam ta lajna, kdy můžu pilovat nahoru dolů.
Takže takový jakoby vzor teď velmi úspěšného Kadeřábka?
To je přesně to jméno, to je pravý příklad. Typologicky bych se k němu mohl přirovnat, samozřejmě kvalitou ještě ne. On je zkušený, hráčsky se nemůžeme rovnat, ale rád bych směřoval právě tímto směrem, co se týče jeho fyzické kondice, neúnavnosti a obětavosti pro tým.
Jak na vás po prvním dnu zapůsobil Jablonec jako klub?
Ambice jsou tady větší, což je logické. Umožňuje to zdejší klubové zázemí a kvalita hráčů je tady bezesporu někde jinde. Já se s tím musím popasovat a bojovat v každém tréninku o tu šanci a zkusit se prosadit. Musím makat na 120% a za každou minutu budu rád.
Pocházíte z kvalitní příbramské akademie, která už vydala několik známých jmen. Čím to je, že se zrovna u Litavky produkuje tolik nadějných fotbalistů?
V Příbrami se s mládeží dlouhodobě pracuje velmi kvalitně. Spousta skvělých hráčů je ve světě jako třeba Venca Černý a Dominik Mašek v Holandsku. Je to asi hodně o těch trenérech co jsou už v přípravkách a žáčcích. Oni to nedělají jako svoje hlavní zaměstnání, ale jako svůj koníček a opravdu se tomu věnují na maximum, dávají tomu srdce. Pak následuje další faktor a to že mladí mají v áčku velkou šanci. Filozofie klubu je takhle nastavená a příbramský oddíl je z toho projede talentů i částečně živ.
Jdete úplně do neznáma?
Nehrál jsem tady, ale samozřejmě některé kluky znám z mládežnických reprezentací. Potkáváme se na zápasech, zvláště s těmi mladšími jako je Pišta Mihálik nebo Michal Trávník. Úplně do neznáma nejdu. Častokrát jsme tu s reprezentacemi v areálu v Břízkách, hráli jsme tu několik utkání, takže bez problémů.
Reprezentační výběry pro vás nejsou nic nového. I s ohledem na věk, už nakukujete ke lvíčatům trenéra Lavičky?
Momentálně jsem byl na dvou srazech u pana Lavičky v jedenadvacítce, ale ročníkově spadám ještě do dvacítek.
Ligu jste začal v základní sestavě Příbrami, ale dlouho jste v ní nevydržel, co se stalo?
Nastoupil jen ke dvěma zápasům, první utkání jsme prohráli s Příbramí v prvním kole 2:3 právě s Jabloncem a z mé strany nebylo hodnoceno právě optimálně. Několik dní na to přišel Martin Sus z Liberce, který hned druhé utkání nastoupil a v sestavě se udržel. Já už jsem tu šanci dostával pak méně a méně.
Přicházíte do nabitého kádru, nepohrdnete jakýmkoliv zápasovým vytížením ikdyž se nebude jednat o ligu?
Jasně že. V Příbrami jsem pak všechno taky odehrál za juniorku. Jestli budu hrát za farmu nebo juniorku, je každopádně potřeba, aby tam to zápasové vytížení bylo, to bezesporu.
Jan Bendl
