Kapitán našeho týmu Tomáš Hübschman zhodnotil v obsáhlém rozhovoru uplynulý fotbalový podzim, povídal také o blížící se zimní přípravě a jarní části sezony.
Jak s odstupem času hodnotíš uplynulý fotbalový podzim?
Samozřejmě já osobně nejsem vůbec spokojený. Ani s předvedenou hrou a ani s výsledky ve spoustě zápasů. Tím pádem se to odráží na bodech a na umístění v tabulce. A takhle jsme to určitě nechtěli. Vůbec jsme nenaplnili cíle, co jsme si do podzimní části dali.
Přitom učinkování v Evropské lize se dá hodnotit pozitivně?
Když to vezmu popořadě, tak pro nás byla účast v Evropské lize dost důležitá. Dobře jsme odstartovali, už jsme ji ale ne tak úspěšně zakončili, protože se nám nepodařilo postoupit přes Ajax. Myslím si, že to bylo ještě hratelné. V Amsterdamu jsme odehráli asi náš nejlepší zápas v v pohárech. A to jak z hlediska taktiky, tak vyložených šancí. Ten domácí zápas si myslím, že jsme v první půli hráli až moc bojácně. Zase je otázka, co nám dovolil soupeř a měli jsme možná až velký strach z toho, že bychom mohli dostat gól. Dá se říct, že druhou půlku zápasu s Ajaxem jsme začali být i po tom vyloučení nebezpečnější, vytvořili jsme si penaltu, kterou jsme bohužel neproměnili. A myslím si, že to hodně ovlivnilo celý dvojzápas. Ajax nebyl v tu chvíli tak silný a zkušený tým, vzhledem k jejich věku. Ten gól je mohl nahlodat a mohli jsme i pomýšlet na postup. Ale penaltu jsme nedali a nedali jsme ani žádný jiný gól…
Jak se projevilo vyřazení z Evropské ligy na dalším průběhu domácí ligové soutěže?
Bohužel jsme vypadli z pohárů a dá se říct, že nás to stálo hodně sil. Možná i díky tomu nebyl od nás začátek v domácí lize úplně dobrý. Ten dopad mohl být u domácího zápasu s Bohemkou, kdy jsme ztratili zbytečně dva body. Potom utkání v Jihlavě hned po návratu z Kodaně. Je to sice taková fráze, pořád se to říká, ale projevilo se na nás i to cestování. Tým, který na to není zvyklý a nehraje nějak pravidelně sobota – středa – sobota, tak je pro něho těžší se na tohle připravit. Cesta do Kodaně byla náročná, pak i jakákoliv cesta autobusem na Moravu není jednoduchá. Třeba do Jihlavy jsme cestovali pět nebo šest hodin, protože jsme nejčastěji jezdili v pátek odpoledne. To je nejhorší den na cestování a autobusem se to moc urychlit nedá. A na hřišti to bylo podle mě znát. Ale i přesto si myslím, že jsme tam neměli prohrát. Měli jsme dobré příležitosti na to, abychom gól vstřelili. Ale bohužel se nám to nepodařilo a dostali jsme zase takový laciný gól, což nás provázelo celý podzim. Poháry pro nás skončily domácím výsledkově nepodařeným zápasem s Ajaxem a celý podzim se pro nás nevyvíjel nějak příznivě. Ani výsledkově a ani herně.
Čím to bylo, že jsme nezvládli tolik zápasů v SYNOT lize?
Skoro všude jsme dotahovali skóre, hlavně v domácích zápasech, ať už to byla Sparta, Liberec nebo Dukla. Všechny tyhle zápasy nás stály hodně sil a byla to z naší strany taková křeč. U hodně duelů jsme promrhali první poločas a honili jsme to na poslední chvíli. Každý den jsme to řešili, každý den jsme probírali, v čem je problém. Já náš největší problém vidím v tom, že jsme nedokázali zastavit naše neuspokojivé výsledky, ať už prohry nebo remízy. Hlavně v domácím prostředí, to nás srazilo v tabulce hodně dolů. To bylo na podzim asi nejhorší, že jsme na to nedokázali zareagovat.
Jsou ale i jiné týmy, které jsou o hodně dál než my, a zažívaly obdobné starosti.
To ano. Vzpomenu teď aktuálně třeba Chelsea, která má kádr, co se kvality týče, složený úplně jinak, než my. Měli trenéra jednoho z nejlepších na světě a dá se říct, že hrají o sestup v anglické lize. A to před sedmi měsíci slavili titul… V tomhle je fotbal krásný, ale i krutý. Z tohohle pohledu byl podzim krutý nejen pro nás, ale hlavně pro fanoušky, pro všechny lidi, kteří pracují v klubu nebo nám fandí. Po loňském roce takový podzim nikdo nečekal a hlavně si to nikdo nepřál. Něco zopakovat a udržet se nahoře je mnohem těžší, než jednou zazářit. Je potřeba, aby spousta hráčů a hodně lidí okolo klubu dostala do sebe takovou tu vítěznou atmosféru, že budeme hrát nahoře, budeme vyhrávat zápasy a tak. Pak je budeme vyhrávat častěji a ne jen jeden rok. Myslím si, že je potřeba, aby se to spousta lidí naučilo. Už nejsme v klubu, kde stačí jeden zápas z měsíce vyhrát a dva zremizovat. Musíme chtít hrát v každém zápase na vítězství a nekoukat až tak moc, co to je za soupeře.
Jaký zápas v SYNOT lize se nám podle tvého soudu povedl nejvíce?
Jedním z lepších našich zápasů na podzim byl určitě domácí zápas s Plzní, kdy jsme soupeři sami umožnili vyhrát. Měli jsme dobré příležitosti, bohužel jsme je neproměnili a byli jsme potrestáni standardkou. A dá se říct, že naší vlastní hloupostí. Standardky bráníme osobně, takže je to něčí individuální chyba, plus samozřejmě týmová, protože se skládá z věcí celé jedenáctky. Někdo ten roh musel udělat, někdo neuhlídal toho hráče atd. Celkově si myslím, že jsme zápas měli vyhrát. Plzeň v tu dobu byla v mnohem větší pohodě než my. Tím chci říct, že můžeme porážet mnohem větší favority, než jsme my.
Co by se mělo změnit do jarních ligových odvet?
Jaro bych chtěl začít tak, že budeme hrát s nějakou pokorou a více v klidu. Už bych nechtěl, abychom se pasovali do role nějakých favoritů v boji o tituly. Je potřeba být nohama na zemi. Nejdřív musí přijít práce a potom za to přijde odměna.
Při pohledu na statistiky jsme nejvíce útočící a střílející tým z ligy. Co na to říkáš?
Myslím si taky, že máme i více obdržených gólů, než jsme měli loni. Spíš to vypovídá o tom, že jsme se snažili hrát víc dopředu, ale bohužel z druhé strany přínos z toho byl malý podle mě. K ofenzivě jsme používali více lidí, než bychom si asi měli dovolit. Bohužel tam potom vznikaly díry v obraně. Samozřejmě, jsou to jen statistiky, těžko se na tohle upíná. Ale určitě loňský rok jsme měli v určitých fázích utkání i trochu štěstí. Možná i soupeři se na nás nepřipravovali tak, jako tomu bylo letos. Teď už věděli, jaké máme hráče, jakým stylem hrajeme. Loni to bylo takové, že se tým složil přes léto a pro soupeře jsme byli trochu nečitelní.
Nepovedený podzim vyústil v odvolání trenérského štábu v čele s Jaroslavem Šilhavým. Teď přišel nový trenér Zdenko Frťala. Bude to v něčem jiné pro hráče, když mají všichni tzv. stejnou startovací pozici do přípravy?
Všichni mají stejnou „startovací čáru“ a záleží jen na trenérovi, jakým chce hrát stylem, jaké typy hráčů potřebuje, kdo se mu bude líbit víc a kdo míň. Ale myslím si, že úplně všechno tak špatně nebylo. Občas jsme neměli štěstí, občas chybělo jen, abychom tam každý z nás dali něco navíc. Tím ale vůbec nechci říct, že jsme něco vypustili. Spíš naopak, někdy i méně znamená více. Někdy i takové zklidnění v zápase může být prospěšnější. Těžko říct, s čím přijde nový trenér, ale vzpomínám si z loňska, kdy ještě působil ve Varnsdorfu, tak jsme s nimi hráli dva zápasy. Musím říct, že jejich herní projev a celková hra měla hlavu a patu. I tím, že se dostali na postupové místo v druhé lize, to ukazuje, že trenér to není špatný.
Souběžně s domácí ligou jsme také úspěšně vstoupili do pohárové soutěže MOL Cup, kde jsme postoupili do jarních bojů. To je určitě splněný cíl, že?
Jsme rádi, že se nám podařilo postoupit. Je ale potřeba přihlédnout na soupeře, kterého jsme teď měli. Nechci Frýdek-Místek nějak snižovat, ale pořád musíme mít na paměti, že je o soutěž níž. A v době, kdy jsme s nimi hráli, tak byli na sestupových příčkách. Moc bodů neměli a hrálo tam hodně mladých kluků, hlavně odvetu u nás. Ale cílem před sezonou bylo pohár vyhrát a na tom se nic nemění. Uděláme maximum pro to, abychom ze dvou zápasů s Duklou dokázali postoupit. Pak budeme čekat na soupeře a uvidíme, koho nám los přidělí. Ale nebude to s Duklou nic jednoduchého. Všichni pamatujeme na poslední klání s Duklou, kdy až závěrečných dvacet minut jsme začali být nebezpeční.
Změn doznala také zimní příprava, kdy vypadlo soustředění na Tenerife, a v zahraničí se zúčastníme turnaje Atlantic Cup v Portugalsku. Není to asi velká komplikace.
Každý trenér a vedení přijímá svoje rozhodnutí. Já byl zvyklý, že jsme měli třeba tři čtyři soustředění v zimě, ale dnes mi je to celkem jedno. Rozhodující je, aby se celé mužstvo připravilo tak, že bude na jaro nachystané po fyzické stránce. To se nyní v domácích podmínkách dá zvládnout. Myslím si, že je možné tady teď trénovat. Pak přijde na řadu Portugalsko, kde absolvujeme turnaj a příprava tam bude zaměřená už na herní praxi, hledání optimální sestavy a ladění formy. Potom se vrátíme a budeme se trošku aklimatizovat na terény a počasí, co nás bude čekat na začátku jara. Mně osobně nevadí ani zima, absolvoval jsem několik začátků zimní přípravy, kdy jsme zůstávali v Doněcku. Byly i krutější podmínky jako třeba trénink v minus 28 stupních. To nás v Čechách asi nečeká. Takže v tomhle jsem úplně v klidu.
Jaký je tvůj osobní cíl do jarních bojů v lize coby kapitána týmu?
Cíle je vždycky těžké vyslovit. Já bych teď zůstal nohama při zemi. Máme za sebou neuspokojivé výsledky a nabrali jsme velkou ztrátu na úplné čelo tabulky. Nechci říct, že je to ztracené, to ale některé příčky jsou daleko na to, abychom mohli vyslovit nějaký cíl. Chtěl bych, abychom šli zápas od zápasu a dostali se postupně nahoru. Co se týče poháru, tak tam je to jasně dané od začátku sezony. Ale hlavně bych chtěl, abychom byli všichni zdraví a měli možnost zasáhnout do jarní části sezony. Bude pak na trenérovi, aby vybral optimální složení a do každého zápasu bychom šli s tím, že chceme udělat co nejvíc pro vítězství.
Ve hře je v SYNOT lize ještě 42 bodů ve 14 zápasech.
Samozřejmě, je před námi ještě dost zápasů. Ale myslím si, že musíme být realisté. Uvědomujeme si to, že všechny zápasy asi nevyhrajeme. Musíme jít zápas od zápasu a snažit se získat co nejvíce bodů. Trošičku bych si přál, aby nás opustily domácí remízy a připisovali si především na Střelnici tři body.
Martin Bergman
