Hladký postup do třetího kola MOL Cupu a skvělý vstup do ligové sezóny, pak přišly dvě prohry v řadě u pražských soupeřů. Jak hodnotí úvodní část sezóny 2016/17 trenér A týmu Zdenko Frťala?
Jak jste spokojený s bodovým ziskem z úvodních pěti zápasů. Odpovídá to vaším předsezónním úvahám?
Zatím převažují smíšené pocity z důvodu nevyrovnanosti výkonů. Ze všeho nejvíc nás mrzí zápas na Bohemce, kde jsme hlavně v posledních dvaceti minutách byli domácím odevzdaným soupeřem. Chyběla nám tam agresivita, bojovnost a touha s tím nepříznivým vývojem něco udělat. Přitom neustále se hráčům snažím zdůrazňovat, že se nemusí dařit, ale bojovat se musí. Nám potom těchto dvacet minut de facto znehodnotilo předchozí čtyři ligová kola. Už před sezónou jsme na hráče apelovali, že hrát za Jablonec musí být pro ně čest a teď v reprezentační přestávce jsme jim to museli razantně připomenout.
Zkoušel jste různé herní systémy, jaký by podle vás měl týmu nejvíc vyhovovat?
Samozřejmě je třeba vždy brát v potaz herní styl soupeře. Zároveň je nutné přihlédnout i k aktuální formě a zdravotnímu stavu jednotlivých hráčů. V přípravě jsme praktikovali dva nebo tři různé systémy a to celkem úspěšně. Liga je ale přeci jen něco jiného a vstupují tam do hry další faktory jako psychika, prostředí nebo tlak. Samozřejmě chceme především, aby musel soupeř reagovat na naši kvalitu a předváděný styl hry. To je ale dlouhodobý proces. Důležité je nyní to, aby hráči věřili tomu systému a svým přednostem a schopnostem.
V jakém zápase, nebo fázi zápasu, hrál zatím tým nejlépe podle vašich představ?
Spokojen jsem byl po utkání s Hradcem, který jsme měli po celou dobu pod kontrolou. Jednoznačně pozitivně se dá hodnotit druhá půle s Karvinou a prvních 70 minut zápasu na Spartě. Proti Karviné jsme otočili ten vývoj a hráči si právě dokázali, že nesmí myslet negativně. Musejí se soustředit na to, že mají svoji kvalitu a jsou schopni zvládnout i zápas, který se pro nás vyvíjí nepříznivě.
Čemu přičítáte velkou nekoncentrovanost v začátcích obou poločasů v posledním utkání na Bohemce. A dá se s tím vůbec něco dělat?
Určitě jsme na to v analýze směrem k hráčům významně poukazovali. Klíčové momenty v těch zápasech špatně zvládáme. Nesmíme podcenit jakoukoliv herní situaci, hned do prvního souboje musíme vletět naplno. Tohle jsme bohužel nezvládali a svědčí o tom mimo jiné i vysoký počet obdržených branek. Důležitou roli hraje také osobní zodpovědnost v určitých herních situacích, které předcházejí rozhodujícím momentům ve vývoji utkání.
Mužstvo potkala v úvodu sezony nebývale velká marodka včetně klíčových hráčů, podobně jako na konci minulé sezony. Na Spartě jsme k tomu nemohli počítat s trojicí hostujících hráčů. Možná se to zvenku nezdá, ale jak moc složité je připravovat a skládat okleštěný tým?
Samozřejmě pro každého trenéra by bylo ideální, kdyby sestava byla ustálená a rotace hráčů nebyla taková. Stejně jako zranění či karetní tresty a jiné absence k fotbalu ale patří. Pro některé hráče, kteří jinak nedostávají tolik příležitostí, jsou takové zápasy potom ideální, aby se předvedli. Mají tak obrovskou šanci se do té základní sestavy dostat. Kromě zápasů nás to samozřejmě ovlivnilo i v tréninkovém procesu mezi zápasy, především u herně taktických nácviků. Obecně ta zranění bereme ale jako realitu, která k fotbalu bohužel patří.
Jaký je výhled ohledně návratu zraněných Beneše, Tecla či Masopusta? A pokud jde o Bártu, Kyselu, Bredu či Matěje Kubistu, kteří jsou zranění dlouhodobě?
Se čtveřicí Bárta, Kysela, Breda či Matěj Kubista nelze počítat pro celý podzim. U Víti Beneše nastal pozitivní posun a doufáme, že se zapojí během následujících pár dní. Stejně tak i Martin Kouřil, který si přivodil svalové zranění na Bohemce. Standa Tecl už odtrénoval určité jednotky s týmem, ale jeho zdravotní stav také pořád není stoprocentní.
Jablonec má nejbohatší skóre ze všech týmů. Čemu přičítáte devět vstřelených gólů, kde jsme mezi nejlepšími v lize, a naopak jedenáct inkasovaných, v čemž jsme s Karvinou nejhorší?
Způsob naší hry není založený na vyčkávání a na nějakém prešovském betonu. Chceme pracovat s hráči, kteří mají v sobě aktivní ofenzivní myšlení. Ale to neumlouvá jejich defenzivní povinnosti. Trápila nás kompaktnost obranné fáze hry a reprezentační přestávku jsme tak věnovali i odstraňováním těchto chyb. Zároveň poukazujeme na velké individuální chyby, které vedly k některým obdrženým brankám a bavíme se o tom s hráči neustále.
Jak jste spokojený se zabudováním posil? Nový, Jiráček i Mehanović hrají takřka pravidelně. Kouřil, Bazal a po zranění Končal se také zapojují.
Trojice Nový, Kouřil a Mehanović přišla do Jablonce s menšími nebo žádnými ligovými zkušenostmi. Nejvyšší soutěž je po všech stránkách o level výš než druhá liga, ve které tito hráči patřili mezi ty nadstandardní. Kouřil měl něco odehráno za Baník, ale v posledním období byl zraněný. Do základu se dostali díky některým zdravotním komplikacím v mužstvu, ale samozřejmě i na základě kvalitních výkonů a přístupu v přípravě. Všichni se mohou stát v budoucnu platnými hráči pro Jablonec, ale musejí ještě na sobě hodně pracovat.
Zhostil se Petr Jiráček očekávané role jakéhosi vůdce a šéfa týmu?
Co se týká Petra, tak plní přesně to, co jsme očekávali. Ať už jde o plně profesionální a pozitivní přístup. Jeho přínos je také v kabině, kam přinesl pozitivní myšlení a nepřeberné zkušenosti. Svým přístupem ukázal, že se za Jablonec chce rvát a bojovat. Musíme se snažit, aby na něj reagovalo více spoluhráčů a nechali se strnout k lepším výkonům a více si věřili. V tom posledním utkání na Bohemce se to bohužel nepovedlo.
Jablonečtí příznivci nesou poslední výsledky se smíšenými pocity a jako každou sezónu jsou hodně kritičtí. Cítíte nějaký tlak na svou osobu a co byste jim třeba vzkázal?
Mužstvo prochází určitou přestavbou a nějaký čas to zabere. Kdyby nás ale nemrzelo to, že v některých fázích utkání není naše hra podle představ nás a fanoušků, tak by to bylo špatné. Mělo by být samozřejmostí, že hráči na hřišti za svůj klub nechají všechno. Bohužel se nám tohle v některých zápasech nepovedlo na sto procent. Jsme si toho vědomi a hráčům kladu na srdce, že do zápasu nemůžeme jít, že si jdeme zahrát fotbálek, ale že musíme jezdit po zadku a jít do bolesti na hranici sebeobětování. Pak nás začnou diváci podporovat a fandit. Ale my jim musíme jít naproti impulzem, snahou a nadšením. Diváci jsou nároční všude. V prvé řadě musíme být my trenéři i hráči nároční sami na sebe. Pokud se to neubírá do fází urážek, tak na to samozřejmě mají diváci právo a my tu kritiku bereme jako součást naší profese.