Závěrečné utkání přineslo na Střelnici remízu 1:1 se Slavií Praha. Po průběhu zápasu jablonečtí hráči bod brali. Utkání zhodnotili v rozhovorech střelec Mihálik a brankář Valeš.
Ani nevím, kam jsem vystřelil, řekl ke gólové střele Ondřej Mihálik
S remízou s úřadujícím mistrem panuje po závěrečném utkání na Střelnici spokojenost?
Na konci zápasu jsme s bodem spokojení, ikdyž do zápasu jsme šli s tím, získat body všechny. První poločas jsme ale nehráli vůbec dobře. Slavia byla všude dřív, měla držení balonu, snad 70:30 a my jsme jen běhali. Druhou půlku jsme se zvedli, začali jsme makat a nechali na hřišti všechno. Bod jsme nakonec vydřeli.
Nejvíce hrozil asi vysoký kanonýr Škoda.
Bylo tam od něj i to břevno, to taky byla veliká šance. Oni hrozili celkově, měli velké množství standardek. Z toho těžili, vypracovali si herní převahu a první poločas to bylo hodně vidět.
V čem tkvěla ta poločasová proměna, po které jsme začali hrozit?
Řekli jsme si, že nenecháme Slavii ani metr, věděli jsme, že jsou lepší. Chtěli jsme se jim vyrovnat v bojovnosti a z brejků něco potrestat. Ten jeden gól tam spadnul a za bod jsme rádi.
Jak vypadala gólová situace, po které jsi srovnal na 1:1?
Byl tam rychlý zisk balonu, rázem jsme šli tři na jednoho. Dostal jsem od Lukáše Masopusta super kolmici. Abych řekl pravdu, tak ani nevím kam jsem vystřelil, ale dal jsem gól. Mířil jsem, neměl jsem zavřené oči. Ten balon šel nějak doprostřed, ale jestli podle levé či pravé ruky gólmana, to fakt nevím.
Se sněžením v druhé půli jste se vyrovnali asi lépe než hosté a rázem se hrálo nahoru dolů.
Pro mě osobně to sněžení žádný problém není. Jsem na to osobně zvyklý, bylo sice trochu hůř vidět a přišly na řadu i žluté balony, ale nic hrozného pro nás. Od stavu 1:1 to byl fotbal nahoru dolů, šance za šancí na každé straně. Pro nás škoda, že Jarda Diviš nevyřešil ten brejk v závěru trochu lépe, ale Slavia měla také hodně šancí, takže bod je asi nakonec zasloužený.
Získaný bod má tedy asi svou cenu.
Tím, že jsme ztratili body a vedení v Karviné, tak si myslím, že ten dnešní bod je pro nás důležitý a čeká nás další těžké utkání v Plzni.
Podruhé jsi hrál od začátku zápasu, nikoliv jako pověstný žolík. Jak vnímáš svou situaci?
S trenérem jsme si k tomu něco řekli. On mi řekl svou představu, jak bych měl na tréninku víc makat. Dostal jsem příležitost v minulém kole v Karviné, nemyslím si, že bych tam hrál nějak špatně, ikdyž ten gól tam tomu chyběl. Dnes jsem znovu dostal důvěru, proto jsem rád, že jsem tím gólem týmu pomohl ke konečnému zisku bodu.
Druhou půli jsme hráli úplně jiný fotbal, konstatoval brankář Roman Valeš
Jak jsi viděl průběh zápasu z branky?
První poločas byla Slavia určitě lepší na míči a my jsme jen bránili. Přežili jsme prvních deset minut a pak jsme trochu začali hrát. Škoda jen toho inkasovaného gólu. Druhý poločas jsme hráli úplně jiný fotbal. Už jsme neměli co ztratit, prohrávali jsme a rázem to bylo znát. Měli jsme tam několik šancí, z jedné jsme vyrovnali a ke konci jsme to nějak urvali.
Od koho ze soupeřových hráčů hrozilo největší nebezpečí?
Pohyboval sem tam hlavně Škoda. Měl tam to břevno a celkově tam hrozil asi nejvíc.
Jaké byly rady do druhé půle, po které přišlo zlepšení?
Řekli jsme si, že jsme ustrašení a bojíme se. Víc jsme si věřili na míči, kombinovali jsem a dostali jsme se i dopředu. Bod bereme. Slavia je kvalitní tým a pro nás je to dobrý bod.
V tomhle počasí je to asi pro brankáře hodně nepříjemné.
Bylo to zajímavé, do kabiny jsme šli docela v pohodě, ale vylezli jsme sněžilo a ke konci zápasu už chumelilo. Je to nepříjemné spíš tím, že vám fouká do očí, navíc druhý poločas foukalo proti nám. Což bylo trochu nepříjemné. Spíš jsem dnes vymrznul, než bych se zpotil. Člověk se musí furt hýbat, protože třeba deset minut tam stojíte a pak musíte urvat míč až na půlku. Aspoň protahovat a zahřát trochu tělo, to chce.