Tradiční pokřiky si musel z tribun Androva stadionu opět vyslechnout náš nejlepší střelec útočník Martin Doležal. Svým devátým gólem v sezoně rozhodl dvě minuty před koncem zápasu o naší výhře 2:1 v Olomouci.
Martine, jak si viděl úvodní jarní zápas na Hané?
První poločas byl podle očekávání spíš takový boj. My jsme měli šanci Kráťou (Kratochvílem), Olomouc neměla nic, do ničeho jsme je nepustili. Hráli jsme ale jen po šestnáctku, centry nás netrefovaly. V druhém poločase se podle mě hrál už lepší fotbal. Bylo to nahoru dolů. Hybša (Hübschman) se snažil to uklidňovat, říkal ať to zklidníme. Byli jsme rádi, že jsme vstřelili první gól.
Nakonec se ale rozhodovalo až v úplném závěru.
Čtyři minuty před koncem jsme dostali skoro z čáry takovej smolnej gól. Ale naštěstí a především díky Božovi Vatajelu, přišel dobrý balon do vápna Sigmy, já jsem se stačil odtrhnout od obránců a byl z toho zaplaťpánbůh vítězný gól.
Jak se hrálo v tradičně nepřátelské atmosféře, kde speciálně na tebe fanoušci pokřikují?
Dá se říct, že ten gól byla pro mě taková sladká tečka. Když jsme tu hráli minulý rok, tak tu bylo víc lidí a bylo to víc slyšet. Už to ale nevnímám, odešel jsem odsud před šesti lety. Je to taková česká mentalita, už to nechci řešit. Já se soustředím na Jablonec a na výkony.
Pro tebe to byl asi mentálně těžký týden, když jsi věděl o zájmu Slavie.
Ale ve Slavii jsem se neviděl. Byl jsem rád, že oslovili mého agenta a mají zájem, přeci jen je to teď nejlepší klub v naší lize. Ale pan Pelta řekl že ne, jestli budou dál jednat dál, to nevím. Hraju za Jablonec, a proto jsem tady.
Jan Bendl
