Jako správný kapitán pomohl Tomáš Hübschman svému týmu v kritické situaci. Díky jeho vyrovnávací brance na 1:1 v 85. minutě, udržel Jablonec svého rivala na dvoubodovém odstupu.
Opět jsme proti Liberci museli dotahovat, tentokrát se nám podařilo alespoň srovnat.
Nedávno jsme se s Libercem utkali ještě v základní části, to jsme tu prohráli 0:1. Měli jsme z toho zápasu nějaký materiál a věděli jsme, jak asi budou hrát. Tušili jsme, že budou hrát zezadu na brejky. To se také potvrdilo a oni čekali na naši chybu. Jenže i přesto jsme tu chybu udělali. V první půli to nebyl od nás dobrý výkon. Neměli jsme žádné zakončení ani šance. Bylo to od nás také sterilní. Byli jsme nervózní a zběsilí v rozehrávce a kombinaci. Myslím si, že druhou půli už to bylo od nás lepší. Dokázali jsme vytvořit tlak na soupeře, dali jsme břevno a tyčku, ale nedokázali jsme pořádně dostat nějakou agresivitou balon do brány. Naštěstí se Pildovi povedla krásně kopnutá standardka, mě to trefilo do hlavy a skončilo to v bráně. Minimálně první půli jsme ale nehráli to, co jsme chtěli. O poločase jsme si řekli za nepříznivého stavu, že nemáme co ztratit, že se budeme snažit cpát dopředu. Chtěli jsme se dostat do tlaku, tak aby tam chodily centry, aby tam byly nebezpečné přihrávky ve vápně, které by se daly zakončit. Z celkového průběhu zápasu je asi remíza zasloužená. Měli jsme asi trošičku více příležitostí k zakončení v druhé půli, Liberec zase v první.
Derby mělo poměrně emotivní průběh, že?
Mělo to náboj a emoce. Přišly i některé ostřejší zákroky. Asi to k tomu patří, protože se hrálo o hodně. Zbývají nám tři zápasy a my máme furt jen dva body náskok na Liberec. Bylo cítit z atmosféry na hřišti, že jde o hodně. To, co se stane na hřišti, by tam mělo i zůstat. Rozhodčí se snažil ostřejší zákroky krotit kartami, ale bohužel se to úplně nepovedlo. Karet bylo fakt hodně, ale asi mu nic jiného ani nezbývalo. Pak by se to asi mohlo uchýlit někam, kam by nikdo nechtěl. Na druhou stranu musím říct, že nic kriminálního tam nebylo. Byl tam náboj a emoce, to k fotbalu patří. Je to nadstavba, jede se o hodně, každý tým bojuje o co nejlepší umístění, a proto asi i ty zvýšené emoce.
Jako sváteční střelec a kapitán si přišel se svým gólem v pravou chvíli. Vzpomeneš si, po jaké době si vstřelil branku hlavou?
Já nejsem žádný střelec. V české lize to byl asi první gól hlavou. Nemám moc rád rozebírat góly, jak svoje, tak ani nějaké jiné. Říkám vždycky, že koukám na výsledek, výkon a umístění týmu. Jsem samozřejmě rád, že jsem ten gól dal, ale mám větší radost z toho, že jsme ten zápas dokázali aspoň zremizovat. Já mám stejnou radost, ba někdy i větší, když dá branku někdo jinej a jsou z toho tři body a nejenom jeden. Ale Liberec nás dnes tím pádem nepředskočil v tabulce a rozdíl zůstal stejný. Musíme se snažit udělat do konce co nejvíce bodů. Na konci se podíváme, na co to bude stačit.
Útočník Martin Doležal dneska trefil dvakrát brankou konstrukci, pro něj je branka asi na jaře zakletá.
Martin měl nějaké problémy, tréninkové manko a to všechno se na něm samozřejmě trošku promítá. Rychlým sledem utkání ani neměl moc prostoru na to stačit dotrénovat. Šel rovnou do zápasů, snaží se, rve se. To, že mu to tam nepadá, to potká asi každého útočníka. Svou prací a tím, jak se rve, je pro nás strašně důležitý. Myslím, že to je jen otázka času, kdy mu to tam zase začne padat.
Jan Bendl
