Čerstvě dvacetiletý útočník Tomáš Čvančara si v loňské sezoně vystřílel v druholigovém Vyšehradě nálepku jednoho z nejlepších střelců soutěže a teď se pere o místo v kádru trenéra Petra Rady.
Celou loňskou sezonu jsi působil v druholigovém Vyšehradě, jak se za celým angažmá ohlížíš zpětně?
Hodnotil bych ho kladně, jelikož jsem tam přišel na hostování těsně před koncem přestupového období. Hned jsem dostal šanci od trenéra Veselého, zařadil mě už v druhém zápase do základní sestavy. Co se týká celého angažmá, vždycky to může být samozřejmě lepší, ale dal jsem třináct gólů, poslouchá se hezky, že jsem mezi nejlepšími střelci druhé ligy, ale co se týká týmu i mě, mohlo to být úspěšnější. Byl jsem nějakých šest zápasů zraněný, vrátil jsem se a dostal jsem se do toho znovu. Ale co mě mrzí nejvíc, jsou hrozně lacino ztracené body a tím jsme se prakticky až do konce ligy báli o udržení v soutěži.
Mrzelo tě hodně, že tvoje góly nepřinesly více bodů Vyšehradu do tabulky?
Určitě to mrzí. Dal jsem přes polovinu gólů týmu. Hra nebyla tak špatná, abychom ztráceli v uvozovkách jednoduché zápasy. Třeba ve Vlašimi jsme hráli 1:1, ale měli jsme pět gólových příležitostí. Kdybychom skončili do první šestky, lidi by řekl wow, nikdo by nemohl říct ani slovo, fotbal jsme na to hráli dobrý.
Jakou má podle tebe kvalitu naše druholigová soutěž?
Je to hodně běhavé a soubojové. Co se týče kvality soupeřů, je to hodně individuální, nějaké týmy mají individuality, co jsou výborní na balonu. Jiné týmy jsou zase běžecky velmi dobře připravené. To se v té lize asi nejvíce ukazovalo. V naší nejvyšší soutěži takové propady mezi týmy nejsou. Dám příklad třeba týmy Pardubic a Vlašimi, to nejsou týmy tak daleko kvalitativně od sebe, aby v jejich souboji měl být rozdíl čtyř gólů. Druholigové týmy obecně získávají hůře hráče na přestupy i hostování, než tomu bývá normálně.
Osobně ti angažmá ve Vyšehradě pomohlo ve tvém vývoji?
Určitě. Dostal jsem poprvé prostor hrát mezi chlapama, což si myslím, že je pozitivní. Celou sezonu jsem hrál.
Jablonec hrál proti Vyšehradu na Strahově i generálku před jarní částí ligy. Vzpomeneš si ještě na ten zápas?
Vzpomínám si, ale to se nedá moc srovnávat. Celý zápas nás Jablonec přehrával, hráli jsme prakticky bez balonu. Byla to pro nás dobrá zkušenost, ale zase jsme se mohli s tím srovnat a dál se posunout. Vyzkoušeli jste nás a paradoxně tím, že jsme od Jablonce dostali tolik gólů a byl vidět velký herní rozdíl. Tak to všem klukům otevřelo oči. Mysleli jsme si, možná i já, že jsme dobří, ale otevřelo nám to oči, když jsme dostali šest gólů.
Teď ses zapojil do přípravy Jablonce, jaké jsou první dny zpět na Střelnici?
Je hezké být zase zpátky. Už když přijdete do kabiny, cítíte, že to je něco jiného. Zázemí a to okolo, to je něco úplně odlišného. Nechci to nějak shazovat ve druhé lize, ale rozdíl to je. Kondičně je to sice náročné, ale nemám zatím žádné větší problémy. Jsem rád, že tu můžu být.
Věříš v šanci v kádru Petra Rady?
Samozřejmě, že bych chtěl, ale to není na mně, je to na trenérovi. Až trenér uvidí, že mám kvalitu a bude chtít, abych hrál. Jsem mladej kluk, když řeknu otevřeně, zas nevidím budoucnost v tom sedět na lavičce a chodit tam na tři minuty v zápase, a to říkám ve vší úctě. Chtěl bych něco dokázat a myslím si, že ve dvaceti letech je nejvyšší čas už začít pravidelně hrát.
Jak vidíš aktuální sílu Jablonce a týmu, který se tu aktuálně skládá?
Jsem překvapený, ten tým je skvělý. Hezky se to poskládalo, sedlo si to. Teď už jde jen o to dát tomu nějaký směr. A ten tomu trenér dá, takže si myslím, že to bude sezona úspěšná nejen bodově, ale že by se to mohlo líbit herně i fanouškům. Viděl jsem samozřejmě nějaké příspěvky v diskuzích po přátelských zápasech, že je to hrozné a tak podobně, ale ty lidi nevidí, co ti kluci tady běhají za kilometry a co dělají pro to, aby se připravili. Chtěl bych říct, že ta kvalita v tom týmu je a v lize se to ukáže.