V dnešním rozhovoru z akademie FK Jablonec Vám představíme šéftrenéra našich přípravek a kouče kategorie U11 Marcela Belšana.
Trenére, ve fotbalové akademii zastáváte funkci šéftrenéra přípravek a zároveň trénujete ročník U11. Co vše tato práce obnáší?
Ano, to je pravda. V průběhu března 2020 jsme se s vedením akademie dohodli, že budu zastávat tuto funkci, mojí prioritou však bylo převzít k činnosti šéftrenéra úseku i jakýkoliv ročník, a být u něj jako trenér. Z důvodu nešťastné situace ohledně Covidu je pro mě práce daleko náročnější. Snažím se nastolit změny ohledně vedení tréninkového procesu, ale také se snažím a vyžaduji, aby každý trenér dal do svého týmu to nejlepší co v něm je, i díky tomu nechávám určitou volnost v trénování. Ovšem mluvíme stále o tom co je správné a co ne. Hodně nám práci ulehčil nový tréninkový areál na Nové Vsi, kde dokážeme docílit návaznosti mezi ročníky, sleduji hodně tréninků a dokážu se do některých zapojit a s hráči pracovat hodně individuálně.
Co vaše profesní kariéra a studium?
Vystudoval jsem Štřední sociální a pedagogickou školu v Jihlavě, pak jsem navázal na studium v Českých Budějovicích na pedagogické fakultě, ovšem nedokončil jsem ho z důvodu stěhování do Jablonce. Už jako patnáctiletý kluk jsem se začal zajímat o výchovu dětí a proces učení. Pracoval jsem na základní škole. Takže vlastně celý svůj život jsem obklopen dětmi a to mi maximálně vyhovuje. Tento rok se chystám na studium trenérské PROFI mládežnické licence.
Jak vnímáte současnou situaci ohledně Covidu, trénuje se?
Situace není ideální, moc mě mrzí, že chvíli na hřišti jsme, chvíli ne. V současném fotbale už to není jen práce s míčem a dovednosti, ale je to hlavně o hře samotné, která nám teď chybí. Ale vidím v tom mnoho pozitivního. Každý, kdo chce být nejlepší, musí se naučit trénovat i sám, na to navazuje osobní zodpovědnost hráčů, kterou v nich teď můžeme pěstovat. Bez domácích úkolů to prostě nejde a teď je ta příležitost, kdy to maximálně vyžadovat. Čím více hráčů to pochopí, tak jedině dobře.
Jak dlouho v Jablonci pracujete? Víme od vás, že nepocházíte ze severu Čech.
V Jablonci jsem načal již svojí šestou sezonu, zabydlel jsem se tu a jsem tu moc spokojený. Přišel jsem z Vysočiny a pocházím z malého městečka Humpolec.
Co Vaše aktivní kariéra hráče. Kde jste dříve působil a kde působíte nyní?
S fotbalem jsem začínal poměrně pozdě v malé vesničce na Vysočině v Jiřicích, moje cesta nadále vedla do Humpolce a zkoušky v Jihlavě. Tam jsem však poznal, že tréninkové zatížení z důvodu mého zdravotního stavu nedokážu skloubit, tak jsem se již v patnácti letech vrhnul do trénování. Nyní si občas rekreačně zahraju fotbal za Držkov.
Co Vám přináší právě práce s malými dětmi jako je kategorie U11?
V této kategorii jsou děti jako satelitní přijímače, čekají, co do sebe můžou natáhnout a je pouze na nás, v jaké formě a jak dobře je dokážeme učit. Za mě je nepostradatelná všeobecná pohybová průprava. Snažím se jim vytvořit prostředí, kam se budou těšit každý den a budou s nadšením, ale unavení odcházet.
Ve fotbalové akademii patříte k pohybově nejaktivnějším trenérům. Zvláště máte v oblibě outdoorové aktivity. Máte v okolí Libereckého kraje nějaká oblíbená místa? A s kým tato místa navštěvujete?
Ano, to je pravda. Možná i právě díky tomu cítím, že v současné chvíli jsem člověk na správném místě. Věnuji se mimo fotbalu spoustě aktivitám jako jsou běžky, kolo, lezení, turistika, lyžování, snowboarding a od léta doufám i nově paraglidingu a asi jsem na něco i zapomněl. Tak chci vést i naše děti v akademii. Věřím této filozofii a stojím si za tím, aby naše děti neznaly jen fotbal, ale aby jim jiné aktivity dopomáhaly být lepším fotbalistou. Oblíbených míst mám několik, ale mojí srdcovkou stále zůstává fotbalový pažit. Nová místa rád poznávám s manželkou a s našimi dvěma chlupáči Matym a Máyou.
Na závěr rozhovoru nám tu prosím zanechte vaše rady pro mladé hráče, tak aby se z nich v budoucnu mohli stát kvalitní fotbalisté.
Všichni víme, že pokud chce být člověk nejlepší, musí pracovat víc, než ti dobří. Už si přesně nevzpomenu, kdo to řekl, ale takové moje heslo zní: „Nemilujte jen fotbal, ale naučte se milovat proces, který vede k tomu, být nejlepším fotbalistou“. Všichni víme, že pokud chce být člověk nejlepší, musí pracovat víc než ti dobří.
Jan Bendl
