Sérii rozhovorů s našimi trenéry akademie pokračujeme s koučem U12 Janem Maryškou. Ten si notně považuje, že jeho práce je zároveň koníčkem i zaměstnáním a za nic by jí neměnil.
Honzo, vy jste k nám v minulém roce dorazil ze sousedního, konkurenčního klubu FC Slovan Liberec. Už vám to bývalí kolegové odpustili?
Pevně doufám a věřím, že nebylo co odpouštět. S trenérskými kolegy z Liberce mám i nadále výborné a korektní vztahy (tímto moc zdravím paní Rinu, a trenéry Pavla, Ondru a Lojzu J). Dovolím si tvrdit, že za dobu mého působení se z nás stali opravdoví přátelé a navzájem si sebe vážíme. Jen nám nepřejí okolnosti být v častějším kontaktu, ale s tím se v současné složité době nedá nic dělat. Snad se to brzy zlepší!
Teď vážněji. Co stálo zatím, že jste přijmul nabídku od manažera Jablonecké akademie Benjamina Vomáčky a přišel trénovat do Jablonce?
Odpovím ve třech rovinách. V té první šlo o profesní posun. Lákalo mě se po určité době vrátit do pozice hlavního trenéra a využít získané zkušenosti z mé trenérské, hráčské a vzdělávací praxe. Ve druhé rovině šlo o návrat do známého prostředí, neboť jsem si jabloneckou mládeží prošel jako hráč v dorosteneckém věku. A v té třetí jsem se těšil na možnost složení nového realizačního týmu. Společně se mnou u týmu působí trenéři Ondřej Králíček a Albert Kozák. Jejich spolupráce si moc vážím a tímto zdravím i je! J
U nás jste hlavním trenérem kategorie U12. Dále se však i v profesním životě setkáte s výchovou dětí. Je to tak?
S výchovou, ale ruku v ruce i se vzděláváním dětí. V civilním zaměstnání jsem učitelem na základní škole, kde vyučuji zeměpis a tělesnou výchovu, mimo mou aprobaci pak i přírodopis. Pracuji tedy s mládeží neustále.
Zůstaňme u vašeho ročníku. Jaké silné stránky u svého týmu vnímáte? Co po klucích společně s trenéry požadujete?
Pokud budu mluvit o silných stránkách týmu, tak je to jednoznačně výborná tréninková docházka. Ta je příkladná a moc nás s trenéry těší! Bereme to jako závazek, aby byly všechny tréninkové jednotky pro hráče prospěšné a pomohly jim v jejich dalším herním a osobnostním růstu!
Současná složitá doba, kdy nemůžeme plně trénovat a naplno fungovat, nám trenérům poukázala na jednotlivé charaktery hráčů. Jsme moc rádi, že máme v týmu celou řadu sportovců, kteří jsou samostatní, navzájem spolupracují, jsou soutěživí a učenliví! A v tom se je snažíme maximálně podporovat! Především se je tedy snažíme vést k samostatnosti a rozvoji učenlivosti!
Z fotbalového hlediska se již snažíme o vyvážení individuálního a týmového výkonu tak, aby hráči mohli dosáhnout svého maximálního potenciálu. Přistupujeme k nim tedy i nadále jako k individualitám, které se často liší v biologickém věku, nebo mají různou úroveň pohybových schopností a dovedností, vše jim již ale představujeme v herních souvislostech i z pohledu celého týmu.
Pokud byste mohl porovnat chod mládeže v Liberci a právě u nás, jsou patrné nějaké větší rozdíly?
Jednoznačně. V mnoha ohledech. Ovšem jsem pevně přesvědčen, že obě akademie mají co nabídnout! A i když se to nebude všem líbit, tak vzájemná spolupráce liberecké a jablonecké fotbalové akademie by nás mohla posunout dále a blíže ke společnému cíli! Tedy k výchově budoucích profesionálních fotbalistů, kterých obě akademie produkují zatím jen velmi málo, a dále pak sportovců, pro které bude fotbal přirozenou a každodenní součástí!
Minulým rokem jste dosáhl vysokého fotbalového vzdělání a to je A – Licence UEFA. Prozraďte prosím čtenářům, jak samotné studium a závěrečná zkouška vypadají.
Studium bylo hodně ovlivněné současnou epidemiologickou situací a neproběhlo v takovém formátu, v jakém bylo avizované. Vzdělávací kurz se skládal z pěti týdenních bloků, které byly zaměřeny na teoretickou a praktickou část. Výuka teorie byla soustředěna na prohloubení základů anatomie a fyziologie, fyziologii zatížení, pedagogiku, didaktiku, psychologii a kondici. Praxe pak vycházela z ukázkových tréninků na hřišti, do nichž jsme se my studenti=trenéři aktivně zapojovali. K závěrečné zkoušce pak byl připuštěn ten, který uspěl v průběžných testech z výše zmíněných teoretických oborů, v trenérské praxi předvedl vybrané metodické výstupy, a byl mu přijat a kladně ohodnocen natočený ukázkový trénink. Závěrečná zkouška se pak skládala z vylosování tématu, ke kterému se měl vytvořit teoretický základ a následně se převedl do tréninkové a herní praxe. Součástí byl i rozbor natočeného tréninku. Těší mě, že jsem studium trenérské A licence mohl úspěšně absolvovat!
Dle kolegů jste velký fanoušek anglické Premier League. Který tým je váš oblíbený?
Jsem fanouškem dobrého fotbalu! A tím pro mě byl fotbal - hra, kterou předváděl londýnský Arsenal na začátku tisíciletí. Hráči jako Dennis Bergkamp, Thierry Henry nebo Robert Pirés… Je nešlo nemilovat! Stejně tak i obměněný tým v čele s Cescem Fabregasem, Tomášem Rosickým a Alexandrem Hlebem. Prostě fantazie.
V jakém týmu působíte jako aktivní hráč a jaké jsou vaše koníčky?
Pokud mi to pracovní povinnosti dovolí, hraji v krajském přeboru za spřátelenou Jiskru Mšeno. Fotbal a sport obecně mě pak obklopují každý den. Přes léto působím i jako tenisový trenér, na samotné hraní ovšem už příliš mnoho času nezbývá.
Na závěr bych rád dodal, že si moc vážím skutečnosti, že je sport mým koníčkem a zároveň i zaměstnáním, a to stejně tak jako práce s dětmi. Za nic bych neměnil!
Jan Bendl
