Domácí ztráta po remíze 1:1 s Mladou Boleslaví nepotěšila středopolaře a jabloneckého odchovance Vojtu Kubistu. Ten po zápase povídal o nelehkém terénu i alchymii obutí.
Vojto, na těžkém terénu se zrodila remíza 1:1. Jak si viděl páteční předehrávku?
Bylo to náročné utkání. Měli jsme z toho na začátku vytěžit více. Bohužel jsme si potom nepohlídali standardku a byli jsme za to potrestaní. Naštěstí jsme se ale do toho zápasu dokázali vrátit srovnáním na 1:1. Druhá půle už byla taková hodně soubojová, byla to spíš taková válka na tom terénu.
Co konkrétně pro vás na hřišti bylo nejtěžší?
Asi pohyb. Jak je to měkké, tak to stojí strašně moc sil. Člověk, když se chce rozeběhnout, tak mu ujíždějí nohy a necítí stabilitu. Postupem času to bylo asi na všech znát.
Řešili jste hodně obutí před pátečním zápasem?
Já osobně moc ne. Ono to je asi vesměs jedno v čem tam jdete. Člověk má kolíky a tím, jak je tam toho bahna hodně, tak to nepomůže tolik, jako kdyby byl terén v lepším stavu. Dnes obutí asi žádnou roli moc nehrálo.
S přibývajícími minutami se terén zhoršoval, bylo to vidět na odskoku míče.
To byl další faktor, že se z těch záběrů nohou dělaly drny z hlíny. Nerovností přibývalo. Naši trávníkáři tu plochu dali do toho nejlepšího stavu, v kterém to teď může být. Počítali jsme s tím, že časem se ten stav bude horšit a nerovnosti budou mít vliv na utkání, na zpracování i vedení míče, na přihrávku. Tolik to nejede, pak to někdy zase vyskočí. Utkání to sice ovlivnilo, ale bylo to pro oba stejné. Dle konečného výsledku se s tím asi ani jeden z týmů nevyrovnal lépe.
V týdnu trénujete na umělce, jak je těžký přechod z jednoho povrchu na druhý?
Je to složité. Umělka je jiný povrch, měli jsme jí teď hodně zmrzlou při těch velkých mrazech, co tu panovaly. Vesměs jsme byli skoro na ledu. Teď při zápase jsme byli skoro jak v písku. Jsou to dva extrémní protipóly. Musíme se s tím vypořádat. Domácí zápasy se teď asi budou odehrávat v takovéhle režii. Vzhledem k počasí asi nemůžeme počítat, že by se to třeba za měsíc nějak zlepšilo.
Po podzimním zranění se už cítíš stoprocentní?
Musím zaklepat. Zdraví teď drží. Doufám, že v budoucnu se mi nic nestane. Byl bych rád, kdybych nastupoval, ale musí to bejt podložené prací a konstantní výkonností. O to se budu snažit.
Trenér Rada tam na tebe během zápasů několikrát volal, nedostal si o poločase pověstný ceres?
Já jsem jeden z těch hráčů, kterého má často takhle při zápase v puse (úsměv). Jsem na to zvyklej. Trenér se nás takhle snaží upozorňovat a řídit, abychom se vrátili zpátky do pozice či nepřestávali hrát. V těchto pokynech bych nic nehledal.
Třikrát po sobě jsme nevyhráli, je to komplikace v našlapané tabulce?
Ještě máme odložené utkání k dobru, uvidíme, jak to zvládneme ve středu. Já doufám, že vítězně, protože potřebujeme po těch třech zápasech zase přidat tři body. Slovácko je ale nepříjemný soupeř. Uvidíme, jak to bude s terénem. V tabulce je to pod námi slušně našlapané, v tříbodovém systému si nemůžeme dovolit dvakrát třikrát prohrát, protože pak se můžeme propadnout o tři čtyři příčky a to nechceme!
Jan Bendl
