Bývalý hráč FK Jablonec, dlouholetý kustod a klubová legenda Aleš Češek dokráčel s našim týmem do důchodového věku. Čenda se rozhodl, že sezóna 2020/2021 bude pro něj v roli kustoda tou poslední.
V neděli 23. května bude utkání proti Slavii Praha jeho posledním domácím vystoupením na Střelnici. Jako hráč přišel do Jablonce poprvé v roce 1979! S nepatrnou několikaletou přestávkou v ligovém Brně tu strávil celý fotbalový život. Po 42 letech od jeho příchodu se nyní jedna kapitola uzavře a Aleš Češek odjede do zaslouženého důchodu a bude si užívat volný čas s manželkou po šestadvaceti letech prvotřídního servisu pro hráče a realizační týmy.
Aleš Češek stál u našich největších úspěchů v klubové historii. Zažil obě vítězství v českém poháru, zažil stříbrné umístění v lize pod trenérem Františkem Komňackým, s Petrem Radou zažil základní skupinu Evropské ligy UEFA a pod jeho rukama prošlo nespočet hráčů, kteří v Jablonci nastartovali své hvězdné kariéry nebo naopak jako zkušení mazáci šli do Jablonce pomáhat s rozvojem budoucích hvězd. Před výkopem zápasu 33. kola FORTUNA:LIGY bude Aleš Češek slavnostně uveden do Klubu legend FK Jablonec jako 15. člen této významné společnosti.
V roce 1979 se na přestupu Aleše Češka, kterému nikdo neřekne jinak než Čenda, podílel také Jaroslav Hrabák. A právě pamětník mnoha jabloneckých generací připravil osobitou vzpomínku pro nejdéle sloužícího kustoda v první lize.
Pro mě osobně neuvěřitelné. Pamatuji, jak mi tehdejší fotbalový předseda LIAZ Bozděch uložil: „Chci dva stopery, halva a dva útočníky!“ Tipařský tandem Majer - Pavlíček se rozhlédl po kraji a začal lov. Prvním kontaktem byl Standa Levý, ale ten dal přednost Bohemce, takže z Turnova přišel Miloš Sajdl a z Braníka Míla Denk, jehož první fotbalové krůčky řídil věhlasný Andrej Kvašňák. Ze Slavie přišel exlibereký Zdeněk Suchánek a potom přišli na řadu stopeři: v Písku hrála skvělá dvojice Češek - Stojan, trenér Chobot chtěl oba, ale Stojan byl neschůdný a skončil v Teplicích, takže hurá do Žatce pro Vráťu Kyriana.
Dotáhnout všechny přestupy, to byla spousta času. Nejvíce času, kilometrů a úsilí stál přestup Aleše Češka. Bodrého kluka z Moravy, co ho fotbalově odkojily Otrokovice a jemuž lasa házelo na vojnu do Písku více týmů. Nakonec souboj vyhrál Jablonec, Aleš si svůj podpis přestupních lístků podmínil souhlasem rodičů. Tak hurá z Písku do Uherského Hradiště, kam jsme dorazili pozdě večer. Otevřel nám pan Češek senior, jehož vizáž mladý Aleš podědil silně. Hovořilo se a hovořilo, až nakonec Alešova maminka povídá, máme příbuzné v Raspenavě, ti by na kluka mohli dohlédnout. Napsala dopis, zalepila obálku a my z „Hradišťa“ mířili opět do Písku. Aleš si dopis přečetl a povídá, tak mi ty lístky dejte! A podepsal.
Do jednání o jeho uvolnění od zaměstnavatele v Otrokovicích se musel zapojit sám předseda klubu Bozděch, vše dopadlo dobře a z Otrokovičáka se stal Jablonečák. Stal se okamžitou oporou Chobotova týmu a těch pět zmíněných nových kluků se chytilo v základní sestavě parádně a bylo z toho devět vítězství v řadě a velká senzace druhé ligy. Tenkrát co letní přestupní termín, to odchod výborného hráče z Chobotova týmu, aniž tomu klub mohl zabránit. Ano, to tenkrát platilo. Není divu, že si výborných Češkových výkonů všimli v Brně, a tak tam několik sezon Aleš pobyl. Smůlovaté zranění utrpěl po srážce s Víťou Lavičkou a protože díky manželce Dáše ho to táhlo do Jablonce, vrátil se na Střelnici.
V období mezi érou LIAZ a érou PELTA se stal jasně nejlepším fotbalistou a tahounem mužstva. Za toto období nastřílel Aleš 51 mistrovských gólů a do historie se zapsal hlavně tím, že ta jubilejní trefa s číslovkou 1000 padla z jeho kopačky. Ilja Majstorovič byl ve vápně v utkání s VS Tábor sražen, přišla penalta a Aleš ji proměnil. Jako Pelé, ten taky dal svůj tisící gól z penalty. Když přišel čas pověsit kopačky na hřebík, na Střelnici zůstal jako kustod. Určitě netušil, že to Kotrbovo „laso“ bude trvat 26 let! Aleši, vem to, když bude lichej počet, tak mi pomůžeš do hry. A bylo vymalováno.
A jak vidí své jablonecké působení Aleš Češek?
„Nedávno jsme s manželkou Dášou oslavili jubileum 40 let společného života, bylo za čím se ohlížet a co hodnotit. Jsem hrdý na to, že můj Jablonec se permanentně drží v lize a v posledních letech pravidelně hraje o Evropu a já jsem byl toho součástí.“
Aleš Češek je bezesporu velká persona jabloneckého fotbalu. Ne vždy to byla cesta růžovým sadem a mnoho fandů vzpomíná na léta, kdy Aleš jako hráč svůj tým i ve třetí lize doslova držel. Jako stoper byl třikrát nejlepším hráčem mužstva, v 87/88 s 8 góly, v 88/89 jich nasázel 7 a v 89/90 dokonce 9. Každý si pamatuje jeho skvělou poziční hru stopera, výbornou hlavu, přesnou rozehrávku. Jeho obdivuhodná dlouholetá věrnost jabloneckému fotbalu je úžasná, sluší se poděkovat i poklonit. Poklonit za práci, kterou na hřišti jako hráč a později jako kustod pro jablonecký fotbal odvedl. Aleši, Tvůj tehdejší ředitel Bardoděj, když tě kolegovi Bozděchovi uvolňoval se slovy na adresu otrokovických fotbalistů, které měl ve fabrice zaměstnané: „Enem popíjajů, nic nedělajů, enem sa flákajů a … kopajů„ mi zní v uších celá ta léta a říkám, pane řediteli, to jste se ale pořádně spletl. A za to razítko do Alešovy občanky tisíceré díky! Aleš svým životem i prací dokázal fantastické věci. Život nekončí, i bez fotbalu bude určitě rozmanitý, pestrý a spokojený. Takže ještě jednou, mnoho díků a hodně páry do dalších úspěšných let!
Jaroslav Hrabák
Martin Bergman
