Náš útočník Martin Doležal skončil s čtrnácti góly nakonec těsně za elitními střelci soutěže, kterými se stali sparťan Hložek a slávista Kuchta. Nejlepší jablonecký kanonýr hodnotil sezonu přesto velmi pozitivně.
Martine, jaký byl poslední zápas sezony v Ďolíčku proti Pardubicím?
Byl to těžký zápas. Věděli jsme, že Pardubice hrají dobrý fotbal a do posledního kola, kdyby se jim to všechno sešlo, hrály ještě o Evropu. Nečekalo nás tu nic jednoduchého. První poločas byl vyrovnaný, možná jsme ze začátku měli trochu více ze hry, ale Pardubice dobře kombinují, mají dobré střeďáky a rychlé kraje, které to hodně podporují. Měli jsme tam dvě šance, které kdybychom proměnili, tak by to bylo jinačí. Naštěstí jsme gól dali na začátku druhého poločasu a měli jsme tam i další šance. Pak už jsme to dohrávali. Pardubice nás trochu víc zatlačily, ale dobře jsme to ubránili a sezonu jsme zakončili vítězně.
Pověz, jak jsi prožíval závěrečný souboj o korunu pro Krále střelců?
Věřil jsem. Ale když jsem pak viděl, že Hložan (Hložek) dal do poločasu čtyři góly a Kuchtič (Kuchta) taky skóroval, tak už jsem věděl, že to bude složité. Druhý poločas jsem tam měl šance. Škoda, kdyby mi to tam Smejky (Smejkal) nebo Plešťa (Pleštil) dali. Taky Haitlis (Haitl) mi to tam dával, ale měl jsem to na dlouho nohu, škoda, třeba bych druhý gól ještě přidal. Šance byly. Já osobně jsem s tou sezonou ale spokojený. Ta sezona pro mě nezačala dobře, byl jsem zraněný a delší dobu jsem se do toho dostával. Ještě do toho ten Koronavir. Ale celkově jsem spokojený a velký dík patří mým spoluhráčům.
V týmu nakonec máme těsně pod vrcholem dva elitní střelce, Ivana Schranze s třinácti a tebe s čtrnácti góly.
Schranzík (Schranz) přišel a začal dávat góly. Pak jsme začali hrát spolu, sedělo nám to a dávali jsme góly oba dva. Byla to pro nás úspěšná sezona.
Dá se říct, že je to pro tebe osobně nejlepší sezona v kariéře?
Myslím si, že jednu sezonu jsem dal asi patnáct gólů, je to asi dva roky zpátky co jsme postupovali také do Evropy. Takže teď mám o gól méně. Ale beru to. Nečekal jsem, že po tom zranění to bude až takové. Góly ale postupně začaly přicházet, začínal jsem si víc a víc věřit. Jsem rád, ale hlavně mě těší, že jsme dokázali až do konce sezony nahánět Spartu.
Nevěřil jsi tajně nakonec i v nominaci na blížící se evropský šampionát?
V duchu jsem doufal, že bych se do nominace mohl dostat. Ale bylo to složité, Tomáš Pekhart dal v Polsku 21 branek. Myslím si, že jsme typologicky podobní hráči a trenér se rozhodl pro Pekharta a já to plně respektuji. Tak to je a já to neřeším. Nevyšlo to, život jde dál.
Teď vás čeká zasloužená dovolená, jaké máš plány?
Máme tři týdny volno. Jedeme s rodinou na Moravu. Uvidíme ještě jestli pojedeme i někam na dovolenou. Musíme se ještě lépe připravit na předkola Evropské ligy a pokusit se proklouznout do Evropy, aspoň do té Konfederační ligy. Snad už to prolomíme a přes ty předkola se tam dostaneme. Bude nás po té třítýdenní pauze čekat dřina a dřina.
Letos se oproti jiným letům s nadstavbou hrála liga s osmnácti týmy, který z formátů ti vyhovuje lépe?
Za mě je lepší varianta s osmnácti týmy. Protože většinou v nadstavbě už bylo vše stejně rozhodnuté a o moc se nehrálo. Tenhle systém mi vyhovoval víc. Ta nadstavba mě moc nepřesvědčila.
Dnes jsme poprvé v sezoně prolomili smůlu černých dresů, v kterých jsme poprvé v sezoně vyhráli.
(úsměv) Samozřejmě, konečně. Byl to poslední ligovej zápas a jsme rádi, že to konečně vyšlo. Pro nás pro všechny je dobré, že jsme tu sezonu zakončili vítězstvím.
Redakce
