Malínský: Chci s Jabloncem něco dokázat

Ofenzivní záložník Tomáš Malínský si již zvyká na nové prostředí jabloneckého klubu a v pondělí 21. června se s týmem zapojí do letní přípravy před nadcházejícím ligovým a pohárovým ročníkem. "Derby bude vyšperkované," říká v rozhovoru zkušený záložník.

Je pro tebe přesun na sever Čech velkou výzvou?

Výzva to je určitě, protože jsem teď rok paběrkoval a svou kariéru potřebuju znovu nastartovat, když to řeknu upřímně. Jablonec se umístil loni hodně vysoko, bude hrát kvalifikaci o Evropu a i z tohoto pohledu je to pro mě velká výzva.

Jak za poslední roky vnímáš Jablonec, co se týče ligových výsledků?

Spousta zápasů tady se zvládla, Jablonec hrál ve vysoké kvalitě a posbíral spousty bodů. Loni vypadl s Dunajskou Stredou, já ten zápas viděl, ale tenhle zápas se výsledkově nepovedl. Uvidíme, co přinese tato sezona.

S jakými týmovými ambicemi přicházíš do nového působiště?

Přicházím do klubu, který hrál nahoře a já jsem postově krajní záložník a vím, že v Jablonci je na tento post spousta dobrých hráčů. Na druhou stranu mám rád zdravou konkurenci a určitě přicházím s tím, se o to místo poprat, protože chci mít znovu z fotbalu radost.

Za necelý týden začíná příprava na nový ročník. Už si plníš individuální plán?

Individuální tréninkový plán už jsem dostal a snažím se si ho plnit. Už mám taky svůj věk, takže si ho dokážu přizpůsobit k obrazu svému, vím, co mi prospívá. Snažím se udržovat v nějakém tréninkovém procesu tak, abych byl na novou sezonu připravený.

Trhákem našeho regionu je místní Podještědské derby. Jak ho vnímáš ty?

Jelikož jsem nějaké roky strávil v Liberci, což je vlastně tady za kopcem, takže já to derby budu hodně prožívat. Na hřišti jsem hodně impulzivní hráč, o to to bude teď asi víc vyšperkovaný. Byl jsem teď v Praze, ale atmosféru pražského derby jsem bohužel neochutnal. Ale i tak, tohle severočeské derby možná prožívám víc, než když jsem byl teď v Praze.

Umíš si představit už teď tu situaci, že budeš na druhé straně barikády?

Já bydlím v Liberci. Věděl jsem, že tato otázka přijde. Bude to pro mě náročný, protože Liberec mám moc rád. Jestli dostanu v derby příležitost, tak se budu rvát za Jablonec. Na druhou stranu, když jsem teď přicházel do Jablonce, tak musím přiznat, že Slovan mě ani neoslovil. O to jsem měl to rozhodování jednodušší a jsem moc rád, že se Jablonec ozval. Evropa je lákadlo.

Tvůj bratranec Viktor Shejbal působí v našem realizačním týmu jako fyzioterapeut, dřív ještě pracoval také ve Spartě. Tobě se proti Spartě vždy velmi dařilo, neměl jsi to doma často na talíři?

Když má člověk příbuzného, který hraje vrcholový sport, tak mu většinou drží palce a přeje mu. Já taky Viktorovi přeji, aby se zlepšoval a vzdělával, protože to k jeho profesi patří. On byl hozený do vody ve Spartě a Jablonec je jeho druhá štace a ještě ke všemu prvoligová, takže pro něj je to tady super výzva. Prý se s tím teď pere dobře, co mám zprávy z klubu. Je pravda, že proti Spartě se mi daří, myslím si že jsem jí dal pět nebo šest gólů a určitě bych na to rád navázal i tady v Jablonci. Troufnu si říct, že jsem jak Viktora, tak své příbuzné, góly proti Spartě určitě potěšil.

Na stadionech scházeli v právě skončeném ligovém ročníku kvůli pandemii fanoušci. Jak vnímáš ty osobně scházející podporu z ochozů?

Každého hráče z tohoto pohledu tato sezona zklamala. Diváci nemohli být na stadionu a nebylo to ono. Pak už se sice rozvolňovalo, ale já to po pravdě moc nevnímal. Toho času jsem na hřišti totiž moc nestrávil a myšlenkami jsem byl trochu jinde.

Věříš, že se situace s rozvolňováním a startem nové sezóny zlepší?

Pevně v to věřím a strašně si to přeju. Bude se tu hrát o Evropu. Bylo by strašně fajn, kdyby lidi mohli přijít na stadion. Liberec tu Evropu neudělal a myslím, že i odtamtud si část lidí cestu na Střelnici najde, protože je zápasy o evropské poháry budou zajímat.

Jak vzpomínáš na své fotbalové začátky?

Prošel jsem Skutčí, a pak Chrudimí, kde mám spoustu kamarádů, kteří si tam vykopali teď druhou ligu. Přes Hradec Králové, Liberec a Slavii jsem se teď ocitl v Jablonci.

Kdy sis uvědomil, že je pro tebe fotbal na prvním místě a chceš se s ním živit?

Asi když si mě pan Škorpil vytáhl do Hradce a měl jsem šanci zabojovat o triko. Nemyslel jsem si, že se tím budu živit, když jsem viděl svou první smlouvu. Ale přál jsem si to, pílí jsem si vybojoval novou smlouvu a kariéru. Vážím si toho, že mám nějakých deset let šanci hrát na profesionální úrovni. Hranice úspěchu je strašně křehká, protože se objevují zranění, která mohou kariéru překazit. Mně se zranění zatím vyhýbají, tak uvidíme co bude dál.

Jaké bylo si poprvé zahrát první ligu?

Bylo mi nějakých 19 roků a nastoupil jsem doma za Hradec proti Žižkovu, kde chytal tehdy ještě Vaclík. Zvítězili jsme, ale byly to strašný nervy. Člověk, když do toho nakoukne, tak zjistí, že to jsou víceméně stejní kluci jako já. Pak už jsem chtěl jen přidávat další a další starty.

Máš nějakou osobní metu, čeho bys chtěl dosáhnout?

Před rokem se mi podařilo přestoupit do momentálně nejlepšího českého týmu do Slavie. Zjistil jsem, že to konkurenční prostředí je obrovsky náročné. Bohužel, když jsem já přicházel do Slavie, tak měl někdo odcházet, ale to se nestalo a mně vlastně neubyl konkurent. Ba naopak konkurent mi přibyl v podobě Simy, který raketově vlétl do ligy a člověk nemohl říct ani popel. Ten kluk byl schopný dát v každém zápase dva góly a jeho forma měla stoupající tendenci. Byl jsem strašně rád, že jsem si to mohl zkusit, nastoupil jsem třeba proti Leverkusenu, ten zápas nám vyšel a v té době hráli o první místo v Bundeslize, byl jsem i na srazu reprezentace a na to jsem také moc pyšný. Za dosavadní kariéru jsem rád, strašně rád bych jí chtěl zas nastartovat a něčeho dosáhnout tady v Jablonci.