Article image

Nešpor: Dýchlo to tu na mě strašně pozitivně

Team logo Team logo
FK Přepeře FK Jablonec
0:1
MOL Cup, 3. kolo st 22. 9. 2021, 15:30
Reportáž

Útočník Martin Nešpor se od září sžívá s jabloneckou kabinou a dnes v rámci pohárového zápasu MOL Cupu v Přepeřích poprvé skoroval. V pozápasovém rozhovoru popsal, jak na něj nové prostředí v Jablonci působí.

Martine, splnili jsme cíl v podobě postupu do dalšího kola MOL Cupu. Jaký to byl zápas na půdě třetiligových Přepeř?

Splnili jsme cíl tím, že jsme postoupili. Soupeř nás překvapil, protože vydržel fyzicky. Měl jsem tam šanci v první půli, ale řešil jsem to tam špatně. Jinak jsme se do nějakých extra vyložených šancí moc nedostávali. Spíš to končilo před vápnem. Ale takovéto zápasy ty pohárové bývají, soupeř vám nedá nic zadarmo, připraví se na vás extrémně, protože je to pro něj speciální zápas. Musím uznat a vyseknout poklonu soupeři, protože hráli opravdu dobře.

Prvním gólem v jabloneckém dresu si rozhodl o našem postupu. Jak se tvá branka zrodila?

Jarda Zelený dával dobrej dlouhej balon do vápna. Jak trochu foukal vítr, tak balon zpomalil a ten stoper co mě hlídal, tak asi nečekal, že ten balon tak zpomalí. Našel jsem si to, viděl jsem, že gólman je trochu vylezlej a tak jsem se snažil trefit bránu.

Jak se po svém nedávném přestupu sžíváš s jabloneckou kabinou?

Super, dýchlo to tady na mě fakt strašně pozitivně. Pohodový kluci, kabina, realizák, maséři, prostě všichni kolem klubu, kdo tam pracují. Doopravdy jsem překvapenej, jak moc to na mě působí. Užívám si to, protože vím, že fotbal člověk nehraje do konce života. Jsem rád, že jsem se mohl vrátit s rodinou do Prahy a teď dojíždím do Jablonce spolu s kluky z Prahy.

Byl tvůj přestup z Olomouce v uvozovkách pro tebe tedy vysvobozením?

V uvozovkách asi ano. Ale takový je fotbalový život. Olomouc prostě vsadila na jiné koně a já jsem rád, že se mi ozval Jablonec. Jsem rád, že to vyšlo, protože Jablonec patří mezi špičku a každoročně to potvrzuje. Myslím si, že jsem v Olomouci ale také zanechal nějakou stopu, a ty tři roky tak utekly jako voda. Pocitově už jsme i s rodinou cítili, že by bylo vhodné se vrátit blíž.


Author Jan Bendl
Sdílet článek