V tradičně vypjaté atmosféře vršovického Ďolíčku se zrodila naše první venkovní výhra v ligové sezoně. Gólem k ní přispěl náš útočník Tomáš Čvančara. Nejlepší náš střelec týmu však byl i u jednoho nepěkného incidentu.
Chystali jste se nějak speciálně na Bohemians? Nebo čím to, že nám zápas nakonec vyšel?
My jsme měli dost starostí sami se sebou. Potřebovali jsme se koncentrovat jen sami na sebe. Bylo jedno jestli hrajeme proti Bohemians, Českým Budějovicím nebo Slavii. Bylo zapotřebí si vyříkat nějaké věci a soustředit se každý na svůj výkon. Každý jsme se chtěli správně namotivovat a povzbudit, a to se asi ukázalo jako správná cesta. Byli jsme odměněni jako tým.
V Ďolíčku jsme odehráli dobrý první poločas. Základ k prvnímu vítězství venku si položil ty svou brzkou úvodní branku. Jak ten gól vznikl?
Z levé strany jsme otáčeli balon napravo na Malinu (Malínského), viděl jsem, že tam byl sám a na středu oba stopeři couvají. Udělal jsem si takový oblouček a běžel jsem jen lehce pod něj. Na Malinu (Malínského) jsem si křiknul a když jsem viděl, jak mi to hezky předal, říkal jsem si, že vystřelím z první. A spadlo to tam hezky.
Tvá branka nám pomohla, že?
Určitě. Bylo tam i pár dalších náznaků. Šel jsem tam přes Pepu Jindříška jeden na jednoho, bohužel jsem si to ukopl. Bylo tam i pár dalších zajímavých centrů, které se určitě daly dotáhnout. Naštěstí pak Haus (Houska) dal svůj první gól za Jablonec a přidal druhou naši branku.
Jenže druhý poločas jsme začali už naší klasikou. Přišel rychlý gól, který naštěstí po zásadu VAR neplatil.
Hecovali jsme se. Říkáme si to furt dokola, že si musíme dát pozor na začátek druhého poločasu. Musím říct, že tohle je fakt už neskutečné. Neřekl bych ani, že to bylo námi, spíš do toho druhého poločasu Bohemka velmi dobře vstoupila. Byli hodně nahecovaní, do každého souboje šli na sto dvacet procent. Naštěstí pro nás zasáhl VAR a odhalil ruku. Měli jsme tak ještě nějaký čas na to, se zmobilizovat.
Pak přišly dvě vyloučení. Měli jste velký strach?
Samozřejmě. Hrát v devíti je těžké. Bohemka byla kvalitní na balonu, i když jsme hráli jedenáct na jedenáct. O to to bylo pak těžší. Musím říct, že nám ale hodně udělal Hybša (Hübschman). Jeho zkušenosti a vše okolo je prostě strašně znát. Klobouk dolů před ním. Musím říct, že asi kdyby tam nebyl, že by to bylo strašně znát. Formoval nás, každý jsme věděli plus mínus, kde máme být.
Už i ty jako útočník si poté musel být hodně zatažený, prakticky si byl skoro obránce.
Běhal jsem tam vlastně jen člunkové běhy. Běhal jsem za balonem, kterej byl někam nakopnutej. Bylo to těžké, ale snažil jsem se klukům pomoci směrem dozadu. Chtělo to minimálně zbrzdit každý jejich útok. Aspoň, že se to takhle podařilo.
V Ďolíčku panovala tradičně bouřlivá atmosféra. Ty jsi tam byl u jednoho z incidentů. Co se tam v přihodilo?
Všichni víme, že Bohemka má úžasné fanoušky. A tenhle zápas byl plný emocí. Dokážu pochopit nějaké nadávky a podobně. Ale když stojí hráč na lavičce zády k ochozům a přiletí mu zapálená cigareta na hlavu, tak to si myslím, že může udělat jen úplný debil. Víc k tomu nemám co říct.
Věříš že nás dnešní vítězství může nakopnout k lepším zítřkům?
Věřím, že jo. Hlavně kvůli tomu, že jsme dohrávali v devíti. Ukázalo se, že síla v tomhle týmu je. Bylo vidět, že když si každý hrábneme až na dno a bojujeme jeden za druhého, že můžeme zvládat i takhle těžké zápasy.
Jak chutná ligový výhra, na kterou jsme čekali už od 12. září?
Samozřejmě, že chutná. Bylo to dlouhé čekání. Doufejme, že teď na to dokážeme navázat. Nejlépe hned teď ve čtvrtek v Kluži.
Jan Bendl
